Otto Petschek byl členem jedné z nejbohatších meziválečných rodin v Československu. A jemu Bubeneč a potažmo i americké velvyslanectví vděčí za vystavení tzv. Petschkovy vily, která se nachází v Ulici Zikmunda Wintra v Praze 6 Bubenči.
Historie rodu Petschků (Pečků) začíná na začátku 19. století kdy Mojžíš ben Israel se přestěhoval z vesnice Pečky do Kolína. Tam se mu narodily děti Isidor, Ignaz a Julius. Isidor přebral po otci jeho obchodní činnost. Nejmladší syn Ignaz Petschek je příkladem něčeho, co dnes obecně nazýváme americký sen. Začínal jako pouhý pouhý bankovní úředník a později se vypracoval přes zprostředkovávání obchodu s uhlím až do pozice tzv. uhlobarona, který vlastnil polovinu severočeských hnědouhelných dolů. A prostřední bratr Julius byl podobně úspěšný. Ten pro změnu různými spekulacemi na burze zvětšil svůj majetetek tak, že mu patřila velká část nejen českého, ale i vůbec středoevropského průmyslu. Do české historie se velmi neblaze zapsala budova jeho banky, Pečkárna, která sloužila jako sídlo Gestapa. Isidorův syn Otto ve dvacátých letech zatoužil po tom, mít podobnou vilu jako jeho bratři. A neměla být jen podobná, měla se nacházet i v jejich blízkosti. Proto v roce 1924 zakoupil pozemky v pražském Bubenči a rozhodl se zde postavit své honosné sídlo.
Tato nejmladší (a podle mnohých také nejkrásnější) vila byla inspirována francouzským neoklasicismem a novobarokem a vycházející částečně i z paláce ve Versailles (kromě tvaru a terasy je zde inspirace i ve výbavě interiérů) a vystavěl ji Max Spielman, tentýž, který stavěl i výše zmíněný Petschkův palác v centru Prahy. Velká vila obklopená krásnou zahradou a se světem spojená bohatě zdobenou bránou, kromě mnoha užitkových a reprezentativních místností měla i zimní zahradu a krytý bazén. Stála tehdy obrovitánskou sumu tří set milionů korun. Otto Petschek se ale svou rezidencí příliš dlouho netěšil, budova byla dostavena v roce 1929 a on v roce 1934 zemřel. Ani jeho dědicové z ní moc radosti neměli. Pochopili velmi rychle rizika, která přinášel nástup nacismu, svůj majetek, mezi nímž byla samozřejmě i Petschkova vila, prodali státu a emigrovali do USA. Během protektorátu v židovské vile sídlil nacistický armádní velitel, po druhé světové dům pronajalo USA a to ji také v červnu roku 1948 zakoupilo za půl druhého milionu korun (který byl odečten z československého dluhu). Od té doby je zde rezidence Spojených států.