Kasárny Jana Žižky z Trocnova aneb původně Ferdinandovy kasárny jsou zajímavá klasicistní stavba v Praze 8 Karlíně. Nachází se mezi ulicemi Křižíkova, Vítkova a Prvního pluku. Do dnešního dne tuto budovu částečně využívá armáda a různé spolky spojené s vojenstvím.
Ve čtyřicátých letech devatenáctého století se nahrnulo do Vídně velké množství stížností na nevyhovující ubytovací podmínky armády v Praze. Rakouští vojáci byli ubytováni často v budovách bývalých klášterů, které byly ve větší či menší míře upravovány. Proto se Dvorská válečná rada rozhodla v roce 1842, že je nutno zde postavit nová kasárna, která by měla být schopna ubytovat kolem dvou tisíc mužů. Byl vybrán pozemek poblíž pražského opevnění v Karlíně. Při jeho výběru hrál roli i fakt, že se nacházel nad tehdy dobře zaznamenaným nejvyšším stavem řeky, i když jak ukázala tisíciletá voda o sto šedesát let později, Vltava může překročit i nejsmělejší očekávání.
Rozpočet byl určen na necelých čtyři sta tisíc zlatých, pozemky byly vykoupeny v roce 1844 a stavba byla zahájena na jaře o rok později. Na pracích a návrhu pozdně klasicistních kasáren se podílel stavitel Klein, Lanna a pražské vojenské instituce. K první kolaudaci došlo v roce 1848, poté budova začala sloužit svému účelu, ale k oficiálnímu odevzdání stavby bez nedodělků došlo až o tři roky později. Budova byla pojmenována podle tehdy panujícího císaře Ferdinanda, ale je jasné, že tento název se nemohl po vzniku samostatného československého státu udržet. Tehdy získaly název, který se nyní uvádí nejčastěji neboli kasárna Jana Žižky z Trocnova. V průběhu okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 se zde na krátký čas nacházelo provizorní vysílání na nájezdnících nezávislého Československého rozhlasu. Budova má i svou stopu v krásné literatuře. Podle haškologů a švejkologů zde měl sídlit mateřský útvar Josefa Švejka a právě poblíž kasáren měl byt slavný feldkurát Otto Katz, kterého ve vilmu nezapomenutelným způsobem ztvárnil Miloš Kopecký.