Národní památník na Vítkově se nachází na adrese U Památníku 1900 na Žizkově na Praze 3.
Nápad na budovu památníku vznikl spolu se vznikem naší mladé republiky po roce 1918. Ačkoliv v pozdější době by se dalo říci, že se stal jedním ze symbolů komunistické moci, tehdy šlo o uctění památky těch, kteří paradoxně například v Sovětském svazu s komunismem také bojovali, neboli o vzdání holdu legionářům. Stavba památníku byla zahájena k desátému výročí vzniku samostatného Československa položením základního kamene za účasti prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Památník (přesněji jeho hrubá stavba) byl poté vystavěn do roku 1933 podle návrhu architekta J. Zázvorky. Další práce nad vnitřní výzdobou ale nebyly dokončeny ani k výročí dvacátému a tehdy již bohužel přišel neblahý Mnichov. Po skončení války byl památník místo dostavění síně na památku druhého odboje obohacen o Síň Sovětské armády (která byla otevřena v roce 1955). Současně v rámci nechuti režimu vůči čemukoliv legionářskému (což je i s ohledem na historii vcelku logické) bylo změněno i určení památníku a na konec místo padlých legionářů zde bylo vytvořeno (podle vzoru jiných tzv. komunistických zemí, které si libovaly v kultu osobnosti) mauzoleum s ostatky Klementa Gottwalda – Klement Gottwald ale nebyl věčný a jeho mumifikované ostatky byly spáleny v roce 1962 a do památníku se vrátila již jen urna. Před památník byla v roce 1950 umístěna monumentální socha Jana Žižky z Trocnova, kterou podle modelu B. Kafky odlila firma V. Mašek, základní kámen pomníku umístil již v roce 1920 TGM. Idea sochy vznikla dávno před první světovou válkou, kdy čeští patrioti chtěli oslavit vítězství Jana Žižky nad německými křižáky. V roce 1912 byla vypsána první soutěž na návrh nějaké sochy uctívající tuto událost, ale na konec, z důvodu výbuchu první světové války iniciativa na několik let upadla. Tato socha patří mezi největší jezdecké sochy na světě. V letech 2009 až 2010 musela být restaurována.