Vondračka je zachovalá klasická usedlost na Vinohradech, která má velmi bohatou historii, i když její název se vyvozuje až z první poloviny století předminulého. Vondračku můžete najít v ulici Perucká, číslo popisné 13 v Praze 2.
První stopy v historii, které Vondračka (pod jiným názvem samozřejmě) zanechala, sahají až někdy do začátku patnáctého století, do dob rozvoje nově založeného Nového Města pražského. Šlo původně o královské vinice, které měly název Konstance a vznikly scelením několika menších viniček. Ale tyto pozemky byly po smrti Václava IV. zase postupně rozděleny a rozprodávány. Jejich majiteli se pak v průběhů staletí stávaly jak osoby fyzické, čili zámožní měšťané, tak i právnické jakou byla církev, čili různé kláštery. Někdy kolem poloviny století osmnáctého zdejší plně funkční usedlost, která se skládala z nepříliš originální, typické pro předměstí barokní budovy obytné a hospodářské, koupil bohatý novoměstský měšťan Karel Leopold Bepta. Díky tomuto majiteli se objevuje také první název zdejší usedlosti a tím je Beptová. Karel Leopold na svých pozemcích také vystavěl jednodušší kapli, která byla zasvěcena svaté Rodině. Celá usedlost byla relativně veliká, takže po smrti pana Bepty byla dědici rozdělena a rozprodána a centrální stavbu a okolí zakoupil podnikatel a továrník Vodráček – a samozřejmě nyní podle podobného vzoru, jaký se objevil už i u jeho předchůdce, je každému asi naprosto jasné, kde Vondračka našla to své jméno. Pan továrník neměl nějaké velké touhy pěstovat mrkev či víno a díky němu se změnil i charakter sídla, přestalo jít o stavbu hospodářského typu a stala se spíše panským sídlem s parkem. Došlo také k přestavbě budovy, právě v této době získala svůj klasicistní ráz. V druhé polovině devatenáctého století se usedlost pojmenovala po dalším nabyvateli Oraska, ale tento název se již mezi lidmi nevžil. V padesátých letech století minulého, se Vondračka stala majetkem státu a krátce se přemýšlelo i o její demolici, ale na konec je od roku 1964 její klasicistní vzhled památkově chráněn.