Clam-Gallasův palác se nachází v Praze 1 na Starém Městě. Leží při tak zvané královské cestě v Husově ulici číslo 20. Tento palác je jednou z významných barokních památek v Praze, za svou existenci vděčí Janu Bernardovi Fischerovi z Erlachu, který je často považován za nejvýznamnějšího rakouského barokního architekta.
Jan Bernard Fischer je autorem například kostela svatého Karla Boromejského na Karlsplatzu ve Vídni. O této stavbě se říká, že jde o nejslavnější barokní kostel nejen ve Vídni, ale v celém Rakousku. Clam-Gallasův palác nevznikl na nějaké volné louce, konec konců jde o střed Starého Města, před ním se zde nacházel starší dům, který například patřil svého času markraběti moravskému Janu Jindřichovi a na začátku století sedmnáctého ho získal rod Kinských, který se ale moc dlouho tímto majetkem netěšil, poté co byl Vilém Kinský zamordován, dům přešel do majetku Matyáše Gallase, císařského generála. Na jeho románských a gotických základech (a také na místě okolních domů, protože plán na novou stavbu byl vskutku velkolepý) se rozhodl hrabě Jan Václav Gallas, který byl vnukem Matyáše, v roce 1731 postavit své sídlo. V první etapě této stavby (ukončené v roce 1715) vzniklo průčelí paláce a v poslední etapě stavby, kterou stavitelé dokončili v roce 1729, bylo doděláno dvorní křídlo s krásně bohatě zdobeným schodištěm. Sochařskou výzdobu má Clam-Gallasův palác od Matyáše Bernarda Brauna, se kterým se Jan Václav Gallas seznámil v Salcburku. Když vymřel rod Gallasů, palác získal nové jméno po svém novém majiteli, kterým se stal hrabě Kryštof Clam-Gallas. Palác nejenže byl architektonickým skvostem a vyzdoben skvělými uměleckými díly, byl také svědkem návštěv velkých skladatelů té doby, jakými byl například Mozart či Beethoven. Během květnového povstání v roce 1945 byl velmi těžce poškozen Archiv hlavního města Prahy, nacházející se v poničené radnici. Proto byl také na čas přenesen právě do prostorů Clam-Gallasova paláce. Nyní je tato budova využívána často pro různé umělecké a kulturní akce či výstavy.