Dům U Štupartů je klasicistně secesní stavba, která se nachází na roku ulic Malá Štupartská a Jakubská na Starém Městě pražském. Jde o relativně mladou stavbu, která se ale nachází na místě s mnohem staršími kořeny.
Historici se domnívají, že zdejší zástavba má velmi hluboké, románské kořeny. Ve třináctém století budovy na místě dnešního domu U Štupartů měly patřit klášteru v Pomuku. V první polovině čtrnáctého století tyto budovy měl nechat přestavět slavný rytířský král Jan Lucemburský a také zde měl po přestavbě pobývat i se svým dvorem. Jeho syn, Otec vlasti Karel IV, přenechal dům U Jakuba (tehdejší jméno, které vycházelo z kostela naproti) v roce 1348 míšeňskému markrabímu Bedřichovi. Dá se říci, že šlo i o jistou odměnu za to, že ten nekandidoval proti němu při volbě římského císaře, za co získal už dříve od svého nového pána velké majetky. Bedřich se moc dlouho novými příjmy a domem netěšil, zemřel o rok později. Ale velkorysý panovník uzavřel podobné smlouvy i s jeho syny a proto se domu na dlouhou dobu říkalo míšeňský dvůr.
Během husitské revoluce dům se stal majetkem hejtmana Staroměstských Zikmunda Mandy z Cotencicz, který ho vlastnil až do roku 1452, kdy budova byla prodána Václavu z Květova. Stavba střídala majitele, v roce 1627 byla zkonfiskována pánu Volfu Solhauzovi ze Solhauzu na Lipném a Sloupu, který se zamotal do protihabsburských bouří a až do roku 1650 patřil státu. Nový majitel Pavel Forst, ale neměl peníze na opravu silně zchátralé budovy, proto ji prodal Petru rytíři Šupartovi z Lowenthalu. Ten budovu, tehdy zvanou Čertova krčma spojil s vedlejší stavbou a zrekonstruoval. Jeho syn se dostal do právnických sporů, protože zde provozoval tradiční hostinec (tehdy bylo jasně určeno, co může šlechta a co mohou jen měšťané). Tyto spory se táhly dlouhá desetiletí, přešly i na dalšího šlechtického majitele (sílu modré krve v tehdejší době ukazuje i fakt, že ačkoliv šlechtici oprávněně prohrávali spory, tak putyka zde byla neustále), ukončil je až prodej Štupartského domu měšťanovi. Všichni majitelé dům různě přestavovali a zdokonalovali a tak na začátku dvacátého století se zde nacházela velmi zajímavá směsice různých stylů a období. Přišla ale asanace a s ní bohužel i vyboření mnoha zvláštních či vzácných budov, původní Štupartský dům patřil mezi ně. Na uvolněné parcele na konec vznikla dnešní stavba, podle návrhu architekta Josefa Sochora, která ale s dřívější zástavbou má společné pouze jméno.