Dům U zlatého stromu je čtyřkřídlá renesanční stavba, na a ve které je vidět stopy architektury renesanci předcházející i jí následující. Nachází se v Dlouhé ulici na Starém Městě pražském, má číslo popisné 729/37.
Dlouhá byla významnou středověkou ulicí, kterou se spojovalo centrum Starého Města s později sloučenou s Novým Městem osadou Poříčí. Jako taková byla zastavena z obou stran již v dobách gotiky, ale z této zástavby mnoho nezůstalo. Důvodem jsou pozdější přestavby a modernizace zdejších měšťanských domů. Jedna z nich byla i za vznikem domu U zlatého stromu. V letech 1586 až 1608 zde došlo ke sloučení dvou dřívějších gotických staveb v jeden moderní renesanční. K této přestavbě se odhodlal Jan Paumberger s Paumberka, který koupil jednoho předchůdce tohoto domu od Jana Kaše za 450 kop českých grošů (druhý dům U anděla buď již vlastnil nebo ho dokoupil také, ale za jakou cenu není známo). Jeho rekonstrukce, kdy vznikly renesanční klenby v přízemí a prvním patře a začaly se dostavovat dvorní křídla s arkádami velmi zhodnotily tuto stavbu. Když ji Jan Paumberger prodával Matěji Kolukolovi, prodejní cena byla více jak čtyřikrát vyšší než cena pořízení. Jejich potomek dům ještě zdokonalil, mimo jiné o raně barokní arkády na západní straně dvorního traktu. Šimon Koukola byl ale k tomu zdokonalení a další modernizaci de facto donucen. Stavba měla totiž smůlu a na samém konci třicetileté války při švédském obléhání Prahy vyhořela. Stavba dále přecházela do rukou rodu z Drahobejle, jedním z vlastníků byl v 18. století zámožný pražský bankéř Karel Ballabene (jehož jméno nám historie dochovala v názvu Balabenka na Praze 8). K poslední významné přestavbě došlo v letech 1926 až 1927 (dům U zlatého stromu tehdy sloužil jako noclehárna pro kovářské dělníky), vedl ji inženýr architekt Karel Pecánek. Tento stavební zásah se oprávněně nazývá přestavbou a ne rekonstrukcí či opravou, neboť tehdy byla stavba zvýšena o další dříve neexistující patro a podkroví. Také zmizelo původní schodiště.