Grabova vila se nachází východně od bývalé viniční usedlosti Košinka v ulici Na Košince číslo jedna v Praze 8 Libni. Stačí jen zajít za moderní stavbu Úřadu městské části Praha 8 a člověk může obdivovat tuto historizující stavbu.
Vznik vily je spojen s ekonomickým růstem firmy M. Grab a synové, která je spjata se jménem židovského podnikatele Hermanna Graba. Tento syn Moritze Graba, zakladatele výše zmíněné firmy, postavil na začátku osmdesátých let devatenáctého století na území usedlosti Košinka továrnu na voskovaná plátna, která byla největším podnikem tohoto druhu v rakousko-uherském mocnářství. Význam podnikání tohoto pána pro c. k. mocnářství byl také oceněn titulem rytíře řádu železné koruny. Původní rodové sídlo postavil pro rodinu karlínský stavitel J. Blecha nemělo ono ale dnešní podobu. Původní Grabova vila byla byla menší jednopatrová stavba. K přestavbě sáhli potomci Hermanna Graba Emmanuel a Hugo (bratři se díky své podpoře různých humanitárních aktivit stali v roce 1915 šlechtici a získali predikát von Hermannsworth, paradoxem osudu, naše mladá republika si moc na šlechtice nepotrpěla a ani Emanuel v Rakousku se moc predikátem netěšil). Stavba byla během přestavby podsklepena, severně se rozšířila a také jí přibylo druhé patro i s podkrovím. Ve vile mimo jiné vyrůstal další Hermann Grab, tentokrát jde o syna doktora (a rytíře) Huga, který za hranicí bývá sice označován jako pražský Proust, ale v jeho vlasti o něm téměř nikdo neví. Grabova vila se po smrti Emanuela stala vlastnictvím jeho bratra, ale byla zatížena větším množstvím hypoték (obecně podnikání rodiny se dostalo díky hospodářské krizi do větších problémů a ačkoliv nezkrachovali, velkou část majetku převzaly banky), co ve finále vedlo k tomu, že ji majitel pronajal za sto tisíc korun ročně a byl zde vytvořen dívčí domov, kde se vzdělávaly zámožnější děvčata. Grabova vila byla jakožto židovský majetek během nacistické nadvlády nad Protektorátem zabavena a dívčí školu i penzionát začal spravovat Německý kulturní svaz a po něm se dostal zase na čas do spárů Hitlerovy mládeže. Po válce byl ve vile vytvořen útulek pro děti do tří let (majetek byl nejdřív pod národní správou a po únoru 1948 znárodněn), později zde vznikl pavilon jeslí a škola pro sestry postupně přeměněná na Střední zdravotnickou školu. V roce 2000 se dostala do správy městské části Praha 8 a Grabova vila postupně začala sloužit potřebám některých odborů jejího Úřadu.