Jenerálka je zámeček a původně usedlost, která se nachází v Praze 6 Dejvicích. Leží Nad Habrovkou blízko Šáreckého potoka a je hezkým zakončením či začátkem libovolné procházky, kterou si člověk namíří do Divoké a Tiché Šárky.
První známá usedlost na místě, kde je dnes Jenerálka byl hospodářský dům s polnostmi, který byl zničen v roce 1742 během válek o rakouské dědictví francouzskou a bavorskou armádou. Další stavby zde vznikly na konci osmnáctého století, šlo o restauraci či přesněji zájezdní hostinec a také zámeček spolu s hospodářskými usedlostmi. Později došlo k jeho novobarokní přestavbě, kdy získal mansardovou střechu s věžičkou ve středu. Název Jenerálka vznikl díky tomu, že tento zámeček byl jedním ze sídel rakouského generálního (jenerálního) štábu. Za první republiky svůj vztah k armádě udržel, nacházel se zde domov pro legionářské invalidy a veterány. Během druhé světové nejdříve sloužil vojsku, jako sídlo oddílů SS. Nacházel se zde nějaký čas dětský domov pro sirotky rodičů zavražděných okupanty a také zde mělo kartotéku gestapo. Na konci války zde byli umístěni političtí vězni a neúspěšně přesvědčováni ke kolaboraci s nacisty. Po válce vojenská kariéra Jenerálky pokračovala, ale tentokrát ve výzkumném duchu. Armáda zde měla své vědeckovýzkumné centrum, které později spravovala Tesla. Výzkum v Jenerálce ovlivnil i dobývání vesmíru, zde se vyvíjely a zdokonalovaly obrazovky, které později využíval sovětský kosmický program. Po pádu tzv. komunistického režimu se Tesla snažila zbavit dosti zdevastovaného zámečku. Na konec si ho za sto milionů korun pořídila Evropská baptistická federace, která do objektu a okolí investovala další stamiliony, aby zde vytvořila svůj teologický seminář a také velkou teologickou knihovnu. Další zajímavůstkou poblíž je skalní ostroh, který byl na konci šedesátých let vyhlášen za přírodní památku. Na území o rozloze menší než dva hektary roste několik chráněných druhů rostlin. Také je zde menší štola, která je svědkem dřívějších pokusů o těžbu železné rudy.