Kobyliská střelnice je jednou ze smutnějších pražských památek, která by nám na vždy měla připomínat hrůzy, ale i nesmyslnost druhé světové války. Tuto pamětihodnost najdeme v Praze 8 Kobylisích (či možná přesněji již v Ďáblicích) při ulici Žernosecká.
Původní střelnice byla postavena pro cvičení střelby rakousko-uherské armády v roce 1890 na okraji města při nepříliš tehdy významných Kobylisích (žilo zde tehdy méně než tisíc obyvatel, většinou se jednalo o dělníky pracující v Libni). Za první republiky armáda pokračovala ve využívání prostor kobyliské střelnice, zdejší objekt měl také konírny. Kromě vojenských účelů byl zpřístupňován i veřejnosti (kromě armády se zde také cvičily měšťanské sbory, ale i například Sokol), konaly se zde společenské akce a také se sem chodilo na výlety. Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Moravy střelnici začal užívat pro výcvik svých vojáků Wehrmacht, ale zpřístupněn byl i sborům české policie. Po atentátu na říšského protektora R. Heydricha, který dokonal český výsadek při operaci Anthropoid, se Německo rozhodlo zlomit veškerý odpor v „chráněném“ státě. Jednou z metod byla eliminace všech lidí, kteří z těch či oněch důvodů (občas dosti banálních – například poslech zahraničního rádia či nepřihlášení se na policii ) se dostali do konfliktu s německými politickými či společenskými nařízeními. Stanné soudy potvrzovaly nejvyšší trest bez zkoumání viny či neviny obviněný. K prvním popravám došlo 30. května, odsouzení k smrti na verdikt očekávali v bývalých konírnách. Obyvatelé okolních domů měli od šesté hodiny večerní do šesté hodiny ranní vyhlášen zákaz vycházení. Po osvobození byl na zdejším popravišti umístěn dřevěný kříž z trnovou korunou (během války zde nacisté popravili více jak 1100 občanů protektorátu). V sedmdesátých letech minulého století byla cela Kobyliská střelnice upravena podle návrhů architektů L. Todla a J. Poláka. a před kříž byla umístěna bronzová plastika Nepokořená vlast, jejímž autorem byl akademický sochař Miloš Zeta. V roce 1978 se Kobyliská střelnice stala národní kulturní památkou. Dřevěný kříž musel být opravován v roce 1990, bohužel ani tato oprava mu nepomohla a protože došlo k velkým poškozením hnilobou, místo něj byl v roce 2007 vztyčen kříž kovový.