Ladronka, v devadesátých letech jméno a symbol nezávislého a alternativního přístupu k zaváděné klasické konzumní společnosti, patří mezi nejznámější původní pražské viniční usedlosti. Nachází se ve čtvrti Praha 6 Břevnov na ulici Tomanova číslo 1.
Její vznik, podobně jako jiných usedlostí tohoto typu je spojen s rozvojem vinařství na území Prahy. To se rozvíjelo již ve dvanáctém století, ale hlavní impuls pro něj přinesla vláda Karla IV. Tento panovník, často také označovaný za Otce Vlasti, že v okruhu tří mil kolem města musí vzniknout vinice a kdo je založí, tak bude na čas osvobozen od berní (kdo je odmítne založit, musí své pozemky poskytnout zájemcům o pěstování révy). Vinařství se s většími i menšími výkyvy úspěšně rozvíjelo až do sedmnáctého století, kdy mu velmi tvrdou ránu zasadila třicetiletá válka. Během ní byla většina vinic kolem Prahy poničena a z té rány se nevzpamatovaly vlastně až do dnešních dnů. V roce 1677 pozemky, na místě kde Ladronka dnes stojí, koupil generál vachmistr hrabě Filip Ferdinand de la Crone lidově přejmanovaný na Ladrone. Ten zde na místě původního viničního lisu nechal v následujících letech vystavět zájezdní hostinec (fungovalo zde i panské sídlo, jehož svědectvím jsou objevené a obnovené nástěnné malby z 19. století), který živila frekventovaná silnice do Prahy. V osmnáctém století budova patřila řádu maltézských rytířů a později i břevnovskému klášteru. Ale jak upadal význam obchodní a poutní cesty – přesněji došlo k jejímu přesunu, upadal i význam Ladronky. V roce 1922 ji získalo hlavní město Praha a byla přestavěna na drobné byty poskytující ubytování chudým lidem – navíc poblíž se nacházela chudinská kolonie. Budova tak díky nezájmu pomalu chátrala a nepomohlo jí ani zařazení na seznam kulturních památek v šedesátých letech. V osmdesátých letech zde byla naplánována výstavba kulturního centra, ale tyto plány nebyly realizovány. V devadesátých letech zde proto vznikl asi nejznámější pražský (či možná dokonce mezinárodní) squat spravovaný Anarchistickou federací. Ten existoval i na základě různých dohod až do roku 2000. Město o stavbu nejevilo reálný zájem a squatteři ji pomáhali udržovat v provozu, pořádali zde kulturní akce a průběžně ji opravovali. Vyklizení, spojené i s de facto aktem msty radních za chaos kolem jednání MMF, mělo stavbu uvolnit pro vznik jakéhosi soukromého sanatoria. K realizaci těchto plánů ale nedošlo a tak se Ladronka postupně zrekonstruovala za 75 milionů korun na … kulturní a volnočasové zařízení s restaurací. Budova byla oceněna titulem stavba roku 2006.