Arcibiskupský palác

Arcibiskupský palác v Praze na Hradčanském náměstí je jednou z významnějších a zajímavějších českých architektonických památek. Jeho krása obzvláště vyniká v sousedství Pražského hradu na volném prostranství, kde člověka obdivujícího průčelí Arcibiskupského paláce neruší příliš mnoho jiných vjemů.

Pražští arcibiskupové (a před nimi biskupové) měli v Praze během historie několik různých sídel. Jejich první domov se od desátého do konce dvanáctého století nacházel přímo na Pražském hradě na třetím nádvoří v místech starého probošství u Svatého Víta. Od dvanáctého století vlastnili i rezidenci, které se nacházela poblíž Juditina mostu (čili u dnešního mostu Karlova) s příznačným názvem, Biskupský dvůr. Tento důr se stal od poloviny století čtrnáctého, kdy pražské biskupství povýšilo na arcibiskupství i sídlem arcibiskupa. Během husitských bouří, přesněji v roce 1419, bylo sídlo pražských biskupů zničeno a jedinou jeho připomínkou je věž, kterou najdeme v Mostecké ulici. Až o téměř sto padesát let později se situace nějakého reprezentativního sídla pro představitele mocného kléru začala řešit znova. Ferdinand I. roku 1562 věnoval arcibiskupovi Antonínu Brusovi z Mohelnice Gryspekovský dům. Ten byl na potřeby arcibiskupství přestavěn, nejdříve Bonifácem Wolmutem Hansem Tirolem a poté ještě jej upravil hradní architekt Ulrico Aostalli. Z úprav na úplném konci století šestnáctého zůstala kaple zdobená nástropními malbami a štukaturami českých prelátů. Po třicetileté válce v druhé polovině století sedmnáctého, arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna se rozhodl Arcibiskupský palác znovu přestavět. Došlo k barokizaci, jejímž autorem byl Jean Baptist Mathey a stavbu měl v rukou Francesco Lurago. Ale to nebyl konec přestaveb, v následujícím století v letech 1722 až 1725 Arcibiskupský palác stavebně upravil Pavel Ignác Bayer. A konečně v letech  1764 až 1765 mladý Jan Josef Wirch, na objednávku arcibiskupa Antonína Příchovského,  upravil průčelí budovy do její nádherné rokokové formy, kterou v dnešní době všichni obdivují. Po této významné změně vzhledu se dá říci, že arcibiskupský palác byl již jen obnovován či případně jeho výbava byla přizpůsobována potřebám nových staletí a nových technologií.

Příspěvek byl publikován v rubrice Praha 1 se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.