Černínský palác, postavený ve stylu barokním, se nachází na Loretánském náměstí na Hradčanech na Praze 1.
Černínský palác nechal začít stavět v roce 1669 Humprecht J. Černín z Chudenin, který byl císařským vyslancem v Benátkách. Plány na stavbu paláce vytvořil v roce 1668 italský architekt F. Caratti a ten se stavbě také věnoval až do roku 1677. Tehdy byl palác již v hrubě podobě dokončen. O čtyři roky dříve byla stavba navštívena samotným rakouským císařem Leopoldem, ale jeho velké nadšení tento pro nás barokní skvost nevzbudil. Budovu okomentoval strohým konstatováním, že jde o velkou stodolu bez vrat. Detaily Černínského paláce vypracovával v letech 168 až 1690 architekt G. B. Maderna po němž na pět let převzal dílo D. E. Rossi. Stavbu, či přesněji asi by bylo lepší napsat vykončovací práce, vedl v osmnáctém století černínský architekt F. M. Kaňka.
Černínský palác byl během války o rakouské dědictví v roce 1742 silně poničen, později došlo k jeho opravě a mírným změnám, které vymyslel architekt A. Lurago (mezi ně například patří portikus se třemi arkádami a balkónem, který je možno spatřid uprostřed průčelí). Obrovská stavba ale vyžadovala také obrovské zdroje, které i tak majetný rod, jako byli Černínové nechtěl neustále vynakládat. Černínský palác postupně začal chátrat (konec konců i bombardování pruskými vojsky v roce 1757 mu příliš k duhu nešlo). a jeho majitelé ho přestali používat k obytným účelům a hledali různá jiná využití. Objevil se zde lazaret, lékárna, obrazárna či ohřívárna pro pražskou chudinu a na konec budova začala hostit i vojsko. V roce 1851 se Černínové definitivně rozhodli, že se penězožrouta zbaví a prodali ho státu, který definitivně proměnil Černínský palác na kasárna. Palác byl poté dosti nešetrně přestaven architektem A. Wolfem, aby plně vyhovoval požadavkům nového majitele, který nepotřeboval vysoké sály s krásnými štukami ale malé komůrky pro co nejvíce vojáčků. Tyto přestavby byly později couvnuty zpět v letech 1928 až 1934, kdy mladý český stát budovu nejdříve zrekonstruoval a učinil z ní sídlo svého Ministerstva zahraničí. A tuto funkci má Černínský palác až do dnešních dnů.