Faustův dům, jedna ze známějších pražských staveb se nachází na Novém Městě na jižní stěně Karlova náměstí pod číslem popisným 502.
Ve dvanáctém století zde stál opevněný dvůr, který ve století třináctém nahradil palác Opavských knížat (i když pro dodání mystiky, Faustův dům má vůbec stát na magickém místě, kde prý bylo pohanské obětiště uctívající slovanskou bohyni smrti Moranu – proto i blízký název Na Moráni). Těm byl ve století patnáctém jejich palác zabaven a později přecházel do různých rukou, které se taky postaraly o různé přestavby (renesanční přibližně z poloviny století šestnáctého je připisována císařskému lékaři Janu Koppovi). Mezi jedny ze zajímavějších majitelů, který určitě přispěl k rozvinutí faustovské legendy patřil i z filmu Pekařův císař asi všem známý magistr Kelly neboli anglický alchymista a podvodník Edward Kelley, který faustův dům obýval za vlády císaře Rudolfa v roce 1590. V roce 1617 dům byl znovu přestavěn, tentnokrát měšťanem Joachimem Schullerem.
V první polovině 18. století Faustův dům získaly hrabata ze Solopysk a ty ho také nechaly v roce 1725 přestavět do barokní podoby, jejímž tvůrcem byl architekt F. M. Kaňka. Mladota byl dalším, který asi přidal svou porci do rozvoje faustovské legendy, protože se velmi vášnivě věnoval studii alchymie či možná již přesněji chemie a také bavil své návštěvníky tvorbou různých hýbátek a přístrojů, které možná ještě v oblaku chemických par působily ještě ďábelštěji než samotné bublající křivule. Část budovy odkoupilo v roce 1768 pražské arcibiskupství a také zde přibylo nové křídlo při východní straně budovy, přistavené architektem A. Schmidtem. Toto křídlo sloužilo jako administrativní budova pro kostel svatého Jana. Na začátku devatenáctého století byl dům z důvodu dluhů Mladotovými prodán a později již zde vznikl nudný a prozaický ústav pro hluchoněmé a o století později dům začala využívat nemocnice. Ta Faustův dům používá až do dnešních dnů, i když nyní se zde nachází lékárna a dům je majetkem města Prahy.