Čertovka je umělý vltavský kanál, který můžeme najít na Malé Straně. Existence tohoto kanálu vytváří ostrov Kampa, kterému se právě z důvodu Čertovky občas říká i pražské Benátky. I když kdo v Benátkách byl, ví že toto je opravdu velmi, ale velmi nadnesené. Nu což, snad každá evropská země má nějaké město, které je takto označeno, proč Praha měla být výjimkou.
Přesné datum vzniku kanálu není známo. Pravděpodobně zde byl již někdy kolem dvanáctého století a jeho fungoval jako náhon pro zdejší mlýny. Ale objevují se i teorie, že kromě této funkce sloužil i jako vodní příkop pro zdejší sídlo johanitského řádu. V té době se mu ale samozřejmě Čertovka neříkalo. Přeci jen takový název nemohl být v silně křesťanské zemi povolen jako oficiální a tudíž by se ani nemohl dostat do historických záznamů. Nazývalo se ho strouha a občas jméno bylo doplněno o majitele vedlejších pozemků, kterými například byli v šestnáctém století Rožmberkové. Svou podobu strouha a také ostrov Kampa definitivně získali v roce 1541. Tehdy vybuchl na Malé Straně ničivý požár, který ji téměř zničil (a silně poškodil Hradčany a Pražský Hrad). Suť ze spáleného města byla vyvážena právě sem. Název Čertovka je výrazně pozdějšího data, pochází z devatenáctého století. Původ není úplně jasný, občas se ho spojuje s „rozčertěním“ řeky a kanálu při povodních, někdy zase se zlou sousedkou, která měla být jak čert a ještě jindy se pragmaticky usuzuje, že název je odvozen od nějaké zdejší stavby. V době, kdy zdejší mlýny přestaly odehrávat jakoukoliv významnou ekonomickou roli, začalo se také přemýšlet o zasypání kanálu. Některé plány navrhovaly ho nahradit například silnicí. V letech 1911 až 1921 vznikla nad ní plavební komora a díky této změně celý počátek Čertovky je ukryt v potrubí. V osmdesátých letech dvacátého století došlo ke generální opravě Čertovky. Po katastrofálních povodních na začátku tisíciletí bylo nutno tento kanál ještě jednou upravit a to tentokrát s ohledem na další možný úder velké vody.