Dům U minuty je dvoupatrovou budovou, která se nachází na Staroměstském náměstí v Praze 1. Jedná se o cennou renesanční památku, která je pro svůj význam také chráněna.
Dům u minuty vznikl na začátku čtrnáctého století jako gotická stavba a tou i v jádru pozůstal, ale ceněn je z důvodu své renesanční úpravy, která přišla po roce 1564. Dům získal lunetovou římsu a po roce 1603, kdy byl ve vlastnictví Karla Přehořovského z Kvasejovic zde začalo přibývat to, proč je dnes turisty velmi ceněn a obdivován, neboli figurální sgrafity. V majetku Tita Cantagliho, po roce 1610 byly přidány další. Dům U minuty se ale svou krásnou výzdobou (medailony s poprsími pamětníků, antický souboj, triumfální pochod, postavy ze Starého zákona apod) netěšil příliš dlouho. Během barokní přestavby, které vděčí za velmi krásné klenby, byly sgrafity přemalovány bílou barvou a hlavně zmizely z obecného povědomí. Na konci osmnáctého století se na domu objevila klasicistní soška lva – dům se tehdy nejmenoval U minuty ale právě podle tohoto zvířete, znaku zdejší lékárny, nesl jméno U bílého lva. Název U minuty získal asi v dobách, kdy zde byla prodejna tabáku – jedna verze vzniku názvu sugeruje, žecigareta se kouřila jen krátce, přibližně minutu a druhá zase říká, že šlo o minuciózní (neboli drobně nasekaný) tabák a ještě třetí sugeruje, že dům patřil Italovi, který neustále opakoval uno minuto neboli jednu minutu či za chvilku. V letech 1889 až 1896 žil v tomto domě židovský obchodník Hermann Kafka se svou chotí Julií Kafkovou a malým robátkem Franzem, ze kterého později vyrostl světoznámý spisovatel autor Proměny či Procesu. V roce 1896 dům koupila pražská obec, byl propojen s domy U kohouta a Pecoldovským. Na začátku dvacátého století v roce 1905 byly zde znovuobjeveny původní sgrafity a o čtrnáct let později je obnovil sochař J. Čapek. Ve třicátých letech dvacátého století dům získal podloubí a na jejich konci došlo ke vzmocnění konstrukce železobetonovou kostrou a posílenou cihlovou stěnou. K další obnově výzdoby došlo ještě v roce 1963.