Palackého ulička, která spojuje Jungmannovu a Vodičkovu, nepatří k nejznámějším a hlavně turisticky nejfrekventovanějším ulicím v Praze. Ale i zde je možno najít různé zajímavé stavby. Jednou z nich je určitě i rokokový MacNevenův palác, zvaný též domem U Smetanů.
Nejdříve se zde nacházely dvě gotické novoměstské stavby, z nichž jedna je poprvé zmíněna v roce 1377. Budovy vznikly na pozemcích kláštera Panny Marie Sněžné a spadaly pod tzv. postranní právo, neboli v některých záležitostech nespadaly pod světské zákony města či panovníka, ale rozhodovala o nich církev. Podrobnou historii zdejších měšťanských budov ve středověku ale neznáme. Víme jen, že v patnáctém století rostla výrazně cena jedné ze staveb a že možná i byla přestavena či dokonce spojena v tomto období s druhým zdejším domem. Více informací se objevuje až ve století sedmnáctém. V roce 1609 zde proběhla velká renesanční přestavba, díky které zmizelo téměř vše, z předchozích staveb. Dům byl tehdy majetkem Jana Třeboňského z Kružnova.
K dalším přestavbám a přístavbám došlo na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století a tehdy pravděpodobně stavba získala zhruba dnešní obrysy. Ale na svou rozmilou a lehkou rokokovou podobu si ještě chvilku musela počkat. Ta přišla až s Vilémem baronem MacNevenem, díky kterému palác získal své jméno. Kdy přesně došlo k oblečení do rokokového kabátku není úplně jasné, mělo by to být přibližně v druhé polovině osmnáctého století a stavitelem by měl být I. J. Palliardi. Dům je spojován se jménem Františka Palackého. Jeho žena byla dcerou advokáta Jana Měchury, který si MacNevenův palác pořídil v roce 1811. A ta samozřejmě část domu přinesla do rodiny věnem. Náš slavný historik zde žil a také v roce 1876 zemřel. tuto skutečnost připomíná jak busta Palackého, kterou v roce 1885 vytvořil Josef Václav Myslbek, tak i nápis na domu. Dalším významným obyvatelem domu byl František Ladislav Rieger, kterého působení je taktéž připomenuto a to za pomocí bronzové desky.