Zemská jubilejní výstava v roce 1891 se konala u staletého výročí první evropské průmyslové výstavy vůbec, která proběhla v roce 1791 v pražském Klementinu. Z této výstavy pochází zrcadlové bludiště, Křižíkova fontána či právě Hanavský pavilon.Tento pavilon vznikl podle návrhu architekta Otty Hiesera a předváděl zvědavým Pražanům schopnosti knížecích hanavských železáren. Tato stavba připomínající styl holandského baroka byla současníky považovaná ze jeden z nejkrásnějších objektů celé výstavy. Pozornost přitahovalo nejen bohaté vnější zdobení – ozdoby jako kování schodiště či mříže ukazovaly schopnost komárovských železáren, ale i výbava interiéru a vystavované zde zboží. Návštěvník měl možnost obdivovat jak přímo litinové výrobky, včetně busty milostivě panujícího Františka Josefa I., tak i historii nejstarších českých železáren. Ještě před ukončením výstavy kníže Vilém z Hanavy se rozhodl, že svůj pavilon věnuje městu Praze. Dárky tohoto typu mají ale několik vad, mezi významnější patří nečekanost, když se takový dar objeví, většinou město řeší úplně jiné problémy a dalším jsou přeci jen omezené finanční možnosti každého správce veřejného majetku. Na konec ale zámožný a vlivný dárce nebyl uražen nevhodným nakládáním s jeho darem. Praha schválila, že stavbu přemístí na Letnou, kde navíc ji bude možno obdivovat i z druhého břehu Vltavy. Na operaci bylo vyčleněno osm tisíc zlatých a již na konci stejného roku byla budova přesunuta na své nové, stálé, místo. Nejdříve sloužila jenom jako přístřešek před nepohodou, ale později se město rozhodlo, že budova se velmi dobře hodí na restauraci a začalo ji pronajímat různým zájemcům. Tento provoz probíhal až do šedesátých let dvacátého století (tehdy samozřejmě restauraci neprovozoval nějaký soukromník), kdy stav budovy si vyžádal rekonstrukci. Zničené a chybějící litinové prvky byly znovu odlity, budova byla rozebrána a později znova složena. Po znovu sestavení začala opět fungovat jako restaurace, ale pouze v letním období. K dalším opravám došlo na konci osmdesátých let a nyní budova dále slouží svému pohostinskému účelu.
ĆÁSTI PRAHY
-
Štítky
- Bohnice
- Braník
- Bubeneč
- Břevnov
- Chodov
- Dejvice
- Dolní Počernice
- Dubeč
- Hlubočepy
- Holešovice
- Hradčany
- Josefov
- Karlín
- Koloděje
- Komořany
- Košíře
- Královská cesta
- Krč
- Kunratice
- Kyje
- Libeň
- Liboc
- Malá Strana
- Michle
- Modřany
- Nové Město
- Nusle
- náměstí
- Opatov
- Podolí
- Pražský hrad
- Prosek
- rotunda
- Smíchov
- Staré Město
- Střešovice
- synagoga
- Trója
- Vinohrady
- Vršovice
- Vysočany
- Vyšehrad
- Zmizelá Praha
- Židovské Město
- Žižkov
Další obsah
-
Novinky Emailem