Pražský Petřín není jen kopcem zamilovaných na jehož vrcholek jezdí lanovka. Je také místem, kde máme dva svědky velkolepé Zemské jubilejní výstavy z konce 19. století. Jedním z nich je rozhledna a druhým je právě zrcadlové bludiště.
Vznik zrcadlového bludiště zapříčinila návštěva zástupců Klubu českých turistů v Paříži v roce 1889. Tehdy se tam odehrávala světová výstava a na ní kromě slavné rozhledny české hosty velmi zaujal i jeden z pavilónů, který byl stylizován do podoby tehdy již neexistující slavné Bastily, jejíž dobytí zahájilo Francouzskou revoluci. O dva roky později měla v Praze být Zemská jubilejní výstava a inspirace ze „západu“ přišla velmi vhod. Padlo rozhodnutí, že jeden z pavilónů bude také kopií nějaké zajímavé budovy, která ale už neexistuje. Nic takového jako Bastila Praha neměla, proto se rozhodlo vybírat spíše podle romanticko estetické zajímavosti. Pavilón měl získat podobu zmizelé (no možná ne zcela, kusy zdi je stále možné obdivovat na Vyšehradě mezi bránou Leopoldovou a Táborskou) vyšehradské brány Špička, která patřila původně k středověkému opevnění tohoto hradu vytvořenému Karlem IV. Tato brána byla ale bořena již od začátku osmnáctého století a většinu z jejích zbytků se odstranilo třicet let před plánovanou výstavou, proto návrhy vycházely ze starých rytin a vytvořil je architek A. Wiehl (samotnou stavbu realizoval stavitel a tesař M. Bílek). Tato dřevěná (se sádrovými kousky imitujícími kámen) stavba devítivěžové „brány“ si nejdříve užila svých pět minut slávy na výstavě a poté byla rozebrána a znovu sestavena blízko petřínské rozhledny. K jejímu opětovnému otevření došlo v roce 1892. Kromě zrcadlového bludiště (vzniklo o rok později a bylo první takovou stavbou v rakousko-uherském mocnářství, které se skládá z pět a čtyřiceti zrcadel (čtrnáct z nich je vypouklých, takže deformují zobrazovaný objekt) romantická stavbička ukrývá také hezké jedenáctimetrové diorama. Jde o obraz Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě v roce 1648 a vytvořili ho A. a K. Liebscherové a V. Bartoněk. V sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století bylo zrcadlové bludiště podrobeno rekonstrukci.