Leopoldova brána, raně barokní skvost (je často považována za nejkrásnější bránu z pražského barokního opevnění) se nachází na Praze 2 v ulici V Pevnosti poblíž rotundy sv. Martina. Umožňuje vstup na Vyšehrad z jihovýchodní strany, jedná se o vnitřní bránu, funkci vnější brány plní brána Táborská.
Leopoldova brána byla postavena v barokním stylu podle plánů nachystaných C. Luragem (ten v padesátých letech 17. století opravoval a pomáhal stavět vyšehradské a novoměstské hradby) mezi lety 1676 až 1678, bránu vyzdobil G. B. Allia, který svou kamenickou prací ozdobil mimo jiné mnoho českých kostelů. Jméno získala podle tehdy vládnoucího českého a uherského krále a císaře Leopolda. Na Leopoldovu bránu se napojují cihlové hradby (součást modernizace opevnění kolem celé Prahy). Ty první navrhl Inocenc de Conti a na Vyšehradě byly vystavěny mezi lety 1653 až 1678 – dnešní podoba opevnění více méně vychází z této doby, úpravy které přišly později byly spíše již o detailech. Pražské opevnění ale nesplnilo svojí funkci a s jeho zdokonalováním začali již Francouzi během okupace Prahy ve čtyřicátých letech osmnáctého století pod vedením francouzského generála a inženýra de Berdiquiera. Tento inženýr nechal na Leopoldovu bránu umístit svůj znak, ale ten byl po návratu Prahy do rakouských rukou odstraněn. Z dob francouzské okupace se také nalevo od brány nachází kasemata vystavěná Francouzi. V období Napoleonských válek byla Leopoldova brána zazděna, k jejímu znovuotevření došlo v roce 1841 poté co byl Vyšehrad zprůjezdněn.