Kostel svatého Bartoloměje, který se nachází v Praze 9 Kyjích nad Kyjským rybníkem patří rozhodně mezi jedny z nejzajímavějších dochovaných církevních staveb z období hlubokého středověku. Má jen smůlu v tom, že je položen mimo jakoukoliv turistickou trasu a dokonce ani většina Pražanů nemá o něm ponětí.
Tato unikátní pevnostní stavba vznikla někdy mezi lety 1226 až 1236 v době, kdy byl pražským biskupem Jan II. Přesné datum známo není, jen v nápis v presbytáři připomíná jeho zakladatele. Na první pohled každý návštěvník vidí, že stavba více než lehkou církevní budovu, kde se mysl má vznášet pouze k bohu, připomíná spíše malý hrádek nebo pevnůstku. Je to dané tím, že Keje neboli Kyje, které patřily k biskupským statkům byly na tehdejší poměry hodně vzdálené od Prahy a také bez nějaké reálné ochrany před případnými nájezdy. A o drancování různých lupičských band v období středověku rozhodně nouze nebyla. Proto budova, kromě poskytování duchovní útěchy poddaným biskupů, sloužila i jako tvrz v případě nějakých nájezdů.
Moc historických údajů o kostelu sv. Bartoloměje k disposici není. Na základě objevu gotických nástěnných maleb je jasné, že zde muselo v tomto období dojít k nějaké větší práci nad interiérem. Možná to bylo i spojeno s tím, že v roce 1306 byl kostel povýšen a stal se farním – to je také první písemný doklad (kromě onoho zápisu v presbytáři) o zdejší stavbě. Dále na pár staletí informace mizí, kostel samozřejmě musely dotknout i různé majetkové změny, které v okolním panství probíhaly. Na začátku sedmnáctého století zde vznikla sakristie a později byl kostel vybaven i barokním mobiliářem, v roce 1655 byl namalován obraz Narození Páně od J. J. Steinfelse a nový oltář ozdobil obraz zobrazující sv. Bartoloměje, jehož autor není znám. Tento obraz měl neznámého autora v osmnáctém století ho přemaloval Josef Hellich. V roce 1754 zde byla obnovena fara a došlo také ke stavebním zásahům, které mírně pozměnily původní románsky ráz stavby. K dalším stavebním zásahům došlo ještě v polovině devatenáctého století, později kostel vlastně dlouhou dobu chátral. Teprve v poslední čtvrtině století dvacátého došlo k jeho postupným opravám a úpravám a také k restaurování původních maleb a zbavení interiéru nadbytečných barokních prvků.