Mírně zapadlý, mimo hlavní turistické trasy leží v ulici Martinská jeden církevní gotický skvost. A je jím původně románsky kostel svatého Martina ve zdi, který obklopen mnohem novější zástavbou na nás dýchne opravdu středověkou atmosférou.
Kostel vznikl někdy v poslední čtvrtině dvanáctého století v obci Újezd, které se začalo po jeho dostavení a vysvěcení říkat Újezd svatého Martina. První zápis, který potvrzuje existenci románské stavby pochází z roku 1187, kde se člověk dozví, že toto místo i s kostelem dříve věnoval kníže Soběslav II. vyšehradské kapitule (tento panovník zemřel v roce 1180). Součástí Újezda byl Martin až do třicátých let třináctého století. Tehdy bylo postaveno opevnění Starého Města a jeho část vytvářela právě jedna ze zdí kostela. Což asi naprosto jasně každému vysvětlí, proč se jedná o Martina „ve zdi.“ Ke gotickým úpravám došlo v druhé polovině století čtrnáctého za vlády Karla IV. Tehdy došlo k prodloužení lodi o nový presbytář, byla postavena věž a také zde vznikla jedna z prvních žebrových kleneb v naší zemi.
Dá se říci, že kostel sv. Marina ve zdi je jedním z objektů, které vedle Betlémské kaple stály u zrodu husitských bouří. Právě zde Jan z Hradce podával v roce 1414 pod obojí. A v roce 1433 zde proběhl Svatomartinský sněm, který zvolil Aleše Vřešťovského z Rýzmburka zemským správcem po Prokopovi Holém. Stavba v druhé polovině patnáctého století pozdně goticky upravena za peníze Holců z Květnice a získala ještě boční lodě. V roce 1604 byl svatostánek vymalován Janem Kohoutkem a Jakubem Slánským. Tehdy zde byly také na stěnu napsána kompaktáta. V roce 1678 kostel vyhořel a získal nový krov. Ještě v roce 1779 zde byl zřízen barokní portál, ale již o šest let později výnosem Josefa II. byl kostel zrušen. V roce 1785 byl prodán v dražbě a později byl přestaven na … obytný dům. Dolní podlaží sloužilo různým obchodníkům a řemeslníkům. V roce 1904 kostel vykoupila pražská obec a nechala mu vrátit původní podobu. Návrat ke gotice, odstranění některých barokních prvků a udržení renesančních štítů provedl K. Hilbert. Od konce první světové ho spravuje Českobratrská církev evangelická. Kromě bohoslužeb se zde často konají i různé koncerty.