Radlická mlékárna

Čas je někdy prostě neúprosný. V jedné chvíli jste na samém vrcholu a poté, z historického hlediska jen o chvíli později, upadnete do zapomnění. Dá se říci, že takto by se dalo nejlépe označit historii objektu, ve kterém dříve byla tzv. Radlická mlékárna.

V roce 1872 Karel Kirschner založil parní mlékárnu statku Radlice. V následujícím desetiletí tato firma založila svou první prodejnu v centru města a za nedlouho již měla dalších dvacet čtyři, ve kterých prodávala svůj lahodný bílý nápoj. Na neustále rostoucí poptávku bylo nutno reagovat. V roce 1897 se rozhodlo o stavbě nové budovy, která měla být schopna zpracovat dokonce kolem třiceti tisíců litrů kravského mléka. Ale poptávka neustále rostla a tím pádem se i továrna dále rozrůstala a vznikla zde čtyřpatrová budova, která zpracovávala dokonce sedmdesát pět tisíc litrů mléka a byla schopna zvýšit produkci ještě o třetinu. Firma se dokonce rozrostla do dalších měst, některé závody měla i za hranicemi rakousko-uherského mocnářství. Před první světovou se jednalo o jeden z největších podniků tohoto typu v Evropě. Ale válka růst podniku zastavila.

Za první světové klesl z důvodu odvodů zemědělské populace a také zásobovací politiky počet krav a tudíž i vyráběného mléka. Firma sice snížila produkci, ale reagovala na situaci zavedením doplňkové výroby dalších potravinářských produktů. Za první republiky sice pozici zesílil zákon o povinné pasterizaci, který zvýhodnil velké podniky proti malým soukromým dodavatelům. Po druhé světové došlo k rozdělení firmy na menší části, byly odseparovány závody v jiných městech. A po tzv. Vítězném únoru, kdy došlo k masivnímu znárodňování a také vytváření velkých národních podniků, Radlická mlékárna se stala součástí Pražských mlékáren. V roce 1963 došlo k další transformaci a stala se částí národního podniku Laktos. Reálný socialismus firma přežila, hřebíčkem do rakve byl pro ni příchod neviditelné ruky trhu, kdy se sice v roce 1991 firma osamostatnila, ale kupónové zhasínání světel podnik, který vymyslel například první ovocný jogurt (jako ochranu před objevením plísní byl přidán do sklenice bílého jogurtu džemík a stalo se to již v roce 1933), . Upravené stavby jsou dnes využívány pro různé kanceláře a jiné komerční účely.

Příspěvek byl publikován v rubrice Praha 5 se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.