Kostel sv. Michala v Jirchářích je relativně malá a dost zapadlá církevní stavba v úzkých uličkách Nového Města pražského. Je mimo hlavní turistické trasy a to je docela škoda, protože se jedná o původně velmi starou svatyni.
První zmínka o tomto kostele pochází ze samého začátku dvanáctého století. Byl zde totiž postaven malý kostelík (podle období je jasné, že byl románského stylu), který sloužil potřebám osady Opatovice. Tu založili benediktinští mniši na pozemcích, které jim svěřil v užívání Vladislav I. Opatovice dnes už nenajdeme, ale kostel se nachází v ulici … Opatovická. Tato osada byla začleněna do Nového Města a pravděpodobně v tom samém období došlo k přestavbě románské budovy v novém, moderním, gotickém stylu. Kostel byl jednolodní s plochým stropem, ale brzy byl k němu dostaven lichoběžníkový presbytář. Ještě ve čtrnáctém století došlo k dalšímu rozšíření, kdy byla přistavena klenutá severní loď a na začátku století následujícího plochá loď jižní. Během husitských válek kostel získali protestanti.
K další velké přestavbě došlo na začátku století šestnáctého kdy obě lodi s plochým stropem byly zaklenuty. Dnešní podoba svatostánku vychází právě z této přestavby. V roce 1621 došlo k rekatolizaci, důvody byly naprosto samozřejmé, protestanti byli poraženi na Bílé Hoře. Kostel sv. Michala se pak stal filiálním při blízkém kostelíku sv. Vojtěcha. V roce 1717 zde došlo k velkému požáru, který vybuchl v blízkém domě. Chrám byl přitom poškozen a při jeho opravách došlo k jisté barokizaci interiérů a také k výstavbě barokní kostelní věže, která je jeho součástí do dnešních dnů. Během panování osvíceného Josefa II. byl sv. Michal zrušen, odsvěcen a později prodán do soukromých rukou. Obchodních který ho pořídil F. Kehn, ho během pár let odprodal … luteránům. Ti si zde postavili modlitebnu a navzdory tehdejším zákazům se jim po několika odvoláních podařilo u ní udržet i věž (v katolickém státě byli i přes veškerou toleranci protestanti stále víra druhé kategorie a na začátku nesměli mít věže). Luteránům patří stavba až do dnešních dnů, jen se po druhé světové přesunul ze správy těch německých do rukou slovenské církve augsburgského vyznání.