Jeden z kostelů zasvěcených knížeti Václavovi můžeme najít v Resslově ulici na tzv. Zderaze neboli v části dnešního Nového Města. Ačkoliv je spojen s patronem naší země a významným katolickým svatým, tak nepatří mezi „vatikánské“ budovy. Bohoslužby v něm koná československá církev husitská.
Osada Zderaz vznikla někdy kolem jedenáctého století našeho letopočtu. Duchovní potřeby jí zajišťoval kostel sv. Petra a Pavla, který se ale ve dvanáctém století stál součástí kláštera křižovníků. Farníci ale o duchovní podporu nepřišli, poblíž byl postaven v románském stylu postaven kostel, který byl zasvěcen sv. Václavu, bylo to přibližně v roce 1180. Někde kolem poloviny čtrnáctého století došlo k jeho přestavbě, byl zmodernizován do gotické podoby a přitom také zvýšen, prodloužen a rozšířen. Během husitských válek přešel do rukou podobojí. V druhé polovině byl opravován a také byla v roce 1587 vyzdvižena nová klenba. Evangelíkům kostel sv. Václava patřil až do roku 1621, čili do bitvy na Bílé Hoře, po které byl vypovězen zdejší na dlouhý čas poslední, evangelický duchovní, kterým byl Adam Klement.
V roce 1623 byl opuštěný kostel svěřen císařem Ferdinandem II. do správy řádu bosých augustiniánů, které reprezentovali bratři P. Sixt a P. Severin. Ti zde měli založit klášter, do kterého se za nedlouho začali stěhovat další mniši. Stavba jejich sídla trvala do roku 1646 a tehdy došlo také k opravě kostela a jeho novému vysvěcení. Zajímavůstkou je, že se zde jeden rok skrýval slavný barokní malíř Karel Škréta, poté co zabil v souboji jiného malíře a potřeboval využít církevní azyl. Pro klášter a kostel tehdy také namaloval několik obrazů. Jako mnoho jiných klášterů byl i tento zrušen Josefem II. v roce 1785 a kostel byl odsvěcen. K jeho novému vysvěcení došlo v roce 1827 a začal sloužit duchovním potřebám zdejší trestnice, která vznikla … z bývalého kláštera. Vězení zde bylo zrušeno po výstavbě nové basy na Pankráci (stejné, která slouží do dnešních dnů). Spolu s kriminálem byl zrušen i kostel a dokonce měl být během asanace zbořen, ale nakonec se rozhodlo, že bude zachován pro budoucí generace a byl jen obezděn kamennou terasou. Po vzniku samostatného Československa byl věnován novým husitům, kteří jej nechali opravit a znovu vysvětit, k čemuž došlo v roce 1929.