Spousta velmi zajímavých památek v Praze vznikla vlastně jen náhodou. A velmi často patří mezi ně ty, které nejsou příliš známé a navštěvované. Mezi takové objekty rozhodně patří kostel svatého Vojtěcha v Libni v Zenklově ulici vedle libeňské Sokolovny.
Možná použití slova vznikla v předchozím odstavci není tak úplně přesná, pokud jde o sv. Vojtěcha. Jeho vznik byl totiž logický, ale to že se stal památkou je celkem náhoda. On tu totiž už dávno neměl být. Tato velmi zajímavá a teď pozor, dřevěná a secesní, církevní stavba má své kořeny v rychlém rozvoji Libně. Duchovním potřebám většinové katolické populaci sloužila jen kaplička v Libeňském zámečku a to jak každý uzná není opravdu příliš mnoho. Libeň od roku 1870 do roku 1900 dokázala svou populaci zpětinásobit na více jak pětadvacet tisíc. Proto již v roce 1885 vznikla zde Jednota pro vystavění chrámu Páně, která se rozhodla sehnat peníze na tento bohulibý účel. V roce 1904 si na deset let pronajali pozemek v Thomayerových sadech a získali na něj předkupní právo, pod podmínkou, že v nejbližším desetiletí tam postaví kostel.
Ve stejném roce se katolický spolek Bonifác rozhodl, že deset let je opravdu dlouhá doba a kostel je potřeba vystavět rychle. Pozemek jim nabídli majetní bratři Grobové, kteří byli s Libní spjati jak bydlištěm a podnikáním, plány jim vypracoval Matěj Blecha a Emil Králíček a začalo se stavět v secesním stylu a ze dřeva stavbu, která měla být provizorní. Přeci již Jednota má pozemek, tak zde bude honosný chrám co by dup. Dostavěno bylo v roce 1905 a tehdy byl i kostel zasvěcen sv. Vojtěchovi. A jak to, že to provizorium vzniklé jen na šest let stojí až do dnešních dnů? Jednota totiž do roku 1914 nedokázala sehnat potřebné peníze na stavbu, lhůta jim byla prodloužena o pětl let, ale skutek utek. Dostali k dobru další desetiletí, kdy sice již byli se sbíráním financí úspěšní a začali připravovat plány, ale jejich schválení se začalo protahovat a nakonec bylo v roce 1937 zamítnuto. A svatý Vojtěch i se svou skromnou secesní krásou tak slouží věřícím až do dnešních dnů.