Letohrádek královny Anny je znám pod více názvy, jedním správným neboli Královský letohrádek a druhým špatným, neboli Belveder (to bylo jméno jiné blízké palácové stavby, která ale byla zničena v osmnáctém století). Nachází se poblíž Pražského hradu na konci Královské zahrady.
Letohrádek královny Anny své jméno získal po králově Anně, manželce Ferdinanda I. Habsburského. Právě pro tuto dámu svého srdce nechal Ferdinand postavit krásný renesanční palác, který je často považován za nejhezčí stavbu v tomto stylu na sever od Alp. Na stavbu letohrádku byl pozván z Itálie lombardský kameník Paolo della Stella, který měl spolupracovat s Giovannim Spaziem. Jejich spolupráce nebyla příliš dobrá a již za rok, v roce 1539, Spazia nahradil taktéž italský stavitel Giovanni Mario del Pambio. Stavba byla ale za další dva roky přerušena, tentokrát byl na vině obrovský požár, který zachvátil Prahu, včetně Pražského hradu. Je logické, že rekonstrukce města měla prioritu. Další období výstavby probíhalo v letech 1548 až 1552 a vedl ho až do své smrti na začátku pozvaný kameník. Ale to nebyl ještě konec stavitelských rošád. Dalšími v řadě byli ještě Hans Tirol a Bonifác Wohlmuth až konečně v roce 1563 byl Letohrádek královny Anny až na několik detailů dokončen. Jenže královna Anna byla již třináct let na pravdě boží a rok po dostavení ji tam následoval i její manžel. Královský letohrádek si velmi oblíbil císař Rudolf II. Jednak sem umístil část svých velmi bohatých sbírek a navíc sem mířil vždy, když si potřeboval odpočinout od přílišného šumu a chaosu dvorského života. Později tato stavba v nesídelním městě příliš pozornosti nepřitahovala. Racionální Josef II. zde nechal vytvořit dělostřeleckou laboratoř. K obnově budovy (silně poškozené a neopravované) došlo až po roce 1836, kdy stavbu při příležitosti korunovace navštívil Ferdinand V. Přesněji tehdy došlo k vystěhování vojenských nájemníků a postupně byla stavba renovována a také obohacena a čtrnáct freskových obrazů. K dalším rekonstrukcím došlo na konci dvacátých let a v padesátých letech dvacátého století. V osmdesátých letech docházelo k další rekonstrukci, při níž v 21. července 1989 vybuchl na půdě požár. Byl uhašen, rekonstrukce dokončena a Letohrádek královny Anny byl o dva roky později, taktéž v červenci, otevřen pro veřejnost.