Malostranská beseda neboli Malostranská radnice

Renesanční malostranská radniceMalostranská beseda (která dříve bývala i Malostranskou radnicí) je pozdně renesanční budovou v Praze 1, která se nachází přímo v centru své čtvrti na Malostranském náměstí číslo 21. Již delší dobu se jedná o vyhlášené kulturně společenské centrum, které je proslavené svým hudebním a divadelním klubem.

Malostranská beseda, či přesněji radnice, začala vznikat v roce 1478. Ale již před tímto datem, jak je asi každému jasné, samostatné město, kterým Malá Strana byla(či přesněji tehdy se jí říkalo  Nové a od dob Karla IV. Menší Město) muselo mít svou radnici. Těch bylo před výše uvedeným rokem několik, ale jedna nepřežila husitské období a z další se do dnešní doby dochovaly jen zbytečky vězení. Nová radniční budova vznikla v domu odkoupeném od od Jana z Cimburka a po přestavbě byla považována za jeden z architektonických klenotů města.

S její činností je spojena i český boj za náboženskou toleranci, neboť to právě zde byl v roce 1575 předložen českými nekatolickými stavy soubor věroučných článků nazývaný také Česká konfese. Tyto požadavky při prvním předložení nebyly schváleny, k jejich akceptaci došlo až o třicet čtyři let později. Před výbuchem stavovského povstání se s radnicí (a její plánovanou přestavbou) váže i zábavnější historka. Malostranští radní požádali císaře o zaplacení či přesněji dodání materiálu potřebného pro  pozdně renesanční přestavbu (jejíž hrubou podobu dnes vidíme). Císař místo toho jim poslal účtenku na tři sta třicet tolarů, neboli cenu jimi požadovaných stavebnin.

Za autora vzhledu Malostranské besedy se považuje G. M. Filippi, který byl architektem Rudolfa II. pro kterého vystavěl například konírny či Matyášovu bránu, a samotnou stavbu pravděpodobně prováděl G. B. Bossi.  K poničení radnice došlo během švédské okupace Prahy v roce 1648, tehdy také zde ve sklepení byla zachráněna knihovna rytíře Václava z Vřesovic, kterou radní v bednách zazdili a tak nepadla do rukou drancovníků. V loubí se nachází portál se znakem z roku 1660. Tehdy byla radnice upravována V. Oppenriedem. Po roce 1784 se budova stala sídlem berňáku a také zde bylo vězení. Její vzhled výrazně ochudily následné přestavby z roku 1822, kdy ji stavitel J. Kaura zbavil věží a původních štítů. Malostranská beseda zde vznikla v roce 1868 a od té doby se dá považovat tuto budovu za jedno z důležitějších pražských kulturních center. K znovuobnovení vzhledu ze sedmnáctého století došlo až po rekonstrukci na začátku jednadvacátého  století, kdy se budově navrátily její věžičky.


This entry was posted in Praha 1 and tagged . Bookmark the permalink.

Leave a Reply