Palác Smiřických

Palác Smiřických (taktéž zvaný U Montágů) je velmi významnou a architektonicky zajímavou dominantou Malostranského náměstí v Praze 1. Nejde ale jen o jednu z mnoha zevně zajímavých budov, o které můžeme po shlédnutí rychle zapomenout. Takových má Praha spoustu. Tento palác byl hlavně místem, kde se psal úvod do velmi důležité kapitoly naší a vlastně i celoevropské historie.

Dům či palác Smiřických vznikl na místě původních gotických staveb (z nich pozůstalosti je stále možné obdivovat ve sklepení paláce). Šlechtický rod Smiřických se ho rozhodl vystavět jako své luxusní pražské sídlo na konci šestnáctého století. V roce 1573 si pořídili stavbu se štítem na Malostranské náměstí a v následujícím desetiletí ji mírně přestavěli. K další, tentokrát již opravdu mohutné přestavbě a výstavbě, došlo v letech 1603 až 1613. A o pár let později byl jejich palác po již ukončených přestavbách svědkem velmi významné události. A ale nebyla důležitá pouze pro České království, její následky dopadly na celou Evropu.

V tomto paláci, který byl rezidencí jednoho z nejmocnějších šlechtických rodů v našem království, se totiž na jaře roku 1618 začala připravovat vzpoura proti habsburské nadvládě. Dvaadvacátého května téhož roku se v paláci Smiřických uskutečnila z iniciativy Jana Albrechta Smiřického schůzka vůdců protihabsburských stavů a právě zde vznikl plán na slavnou druhou defenestraci (i když poctivě počítaje, ve skutečnosti šlo ne o druhé, ale o třetí státnicko-historicky významné vyhazování z oken). Tento plán byl zrealizován a následky jsou známé. V Evropě tím začala třicetiletá válka a pro naši zem nastalo po porážce stavovského povstání tzv. období temna. Čas kdy význam naší země byl v rámci rakouského státu marginalizován a dokonce kdy začalo docházet k výrazné germanizaci populace (o násilné protireformaci ani nevzpomínaje).

A co se po defenestraci stalo s Albrechtem Janem Smiřickým, který ji pomáhal zorganizovat? Ten se porážky na Bílé hoře nedožil. Zemřel ještě v průběhu povstání u Budějovic a jeho palác získala čerstvě vycházející hvězda na nebi našich šlechtických rodů, neboli rodina Valdštejnů. Ti ale o palác pravděpodobně moc velký zájem nejevili (konec konců, za rohem měli ještě honosnější sídlo, které dneska patří k perlám pražské barokní architektury) a proto ho prodali Janu Pavlovi Montagovi (po němž se paláci také říká U Montagů). Ten podle návrhu věhlasného architekta Josefa Jagra dům ještě zvýšil o čtvrté patro a upravil jeho vzhled do modernější barokní podoby. Nyní palác Smiřických slouží Parlamentu České republiky.