Masarykovo nádraží, za minulého režimu nazývané Nádraží Praha-střed) je nejstarším nádražím na území historického jádra Prahy – starší je nádraží dejvické, které ale bylo v době vzniku Masarykova mimo území Prahy. Jedná se o hezkou pozdně empírovou stavbu, která se nachází v centru města na rohu ulic Hybernská a Havlíčkova.
Masarykovo nádraží vzniklo jako ukončení drah Pražsko-drážďanské a Olomoucko-pražské. Je nutno si uvědomit, že Praha tehdy byla obemknuta masivním barokním opevněním a to co je dnes centrem města, bylo tehdy na jeho okraji. Část staveb vznikla proto uvnitř hradeb, mezi baštami svatého Mikuláše a svatého Kryštofa. Na jejich místě dříve stávaly kasárna a několik obyčejných domů. Zbytek nádraží byl staven již za hradbami na místě bývalých zahrad. Tam bylo umístěno technické zázemí. Hradby ale ještě zrušeny nebyly. Vlak projížděl nově vytvořenými branami, které byly na noc pravidelně zamykány. Celý komplex nádraží byl ve své době jednou z největších staveb tohoto typu v Evropě. Samotná stavba probíhala v letech 1844 až 1845. Projekt byl vypracován inženýrem Antonínem Junglingem a stavbu provedla firma bratří Fleischmanů a bratří Kleinů. Slavnostní otevření a oficiální příjezd prvního vlaku nastal 20. srpna roku 1845.
Je samozřejmé, že nádraží nemohlo tehdy nosit jméno našeho prvního prezidenta. Ten navíc ještě v době otevření nebyl vůbec na světě. Proto bylo na začátku nazváno jen Praha a v roce 1862 bylo přejmenováno na Praha státní nádraží. Budovy byly později ještě rozestavovány. V letech 1872 až 1873 přibyl restaurační pavilon podle projektu architekta Ruperta, který navíc zahrnoval rozsáhlé prostory věnované provoznímu zázemí nádraží. V letech 1893 až 1893 byl k bočním křídlům dostaven boční trakt. Po vzniku samostatného Československa byla budova přejmenována na Praha Masarykovo nádraží. Chvíli před výbuchem druhé světové zde byla zahájena úprava podle návrhu architekta Parkmanna, která byla ukončena v roce 1945. Během protektorátu bylo nádraží přejmenováno na Hybernské, aby se po osvobození vrátilo k pojmenování podle našeho prvního prezidenta. To neslo až do roku 1952, kdy ho komunisté nechali přejmenovat na nádraží Střed. Tento název zůstal až do roku 1990, kdy se znovu vrátil název Masarykovo nádraží. O devadesátých let byla budova upravována a opravována a vracel se její původní vzhled. V dnešní době stále probíhá diskuse, co s nádražím a jestli má být zachována jeho funkce nebo jestli má zde vyrůst nějaké další obchodní či kancelářské centrum.