Palác Kinských (také se uvádí Golz-Kinských či Goltz-Kinských, byť kratší verze je obecně známější), jisté rokokové osvěžení v silně barokní Praze, se nachází vedle domu U kamenného zvonu na Staroměstském náměstí.
Na místě dnešního paláce Kinských se dříve samozřejmě (přeci jen jde o rynek Starého Města, tam nemohla být jen tak prázdná parcela) nacházelo několik středověkých domů, které ale musely ustoupit ambicióznějším stavebním plánům (nejstarší z těchto domů měl románský původ ze 12. století – stopy jeho existence je možné najít ve sklepení paláce). V roce 1750 mírně mladší severní část zdejších staveb koupil hrabě Jan Arnošt Golz o pět let později dokoupil i starší jižní část a požádal o stavbu svého paláce tehdy známého a oblíbeného stavitele A. Luraga a ten ji také v pozdněbarokním stylu v letech 1755 až 1765 provedl. Rokokovou fasádu vytvořil C. G. Bossi a sochy inspirované antickou tématikou pochází ze sochařské dílny I. F. Platzera. Šlechtický rod Golzů se stavbou příliš dlouho netěšil, v roce 1786 ji prodal Františku Oldřichovi, hraběti Kinskému. Ve třicátých letech století devatenáctého rod Kinských dokoupil ještě severní dům, spojil ho s palácem a upravil do klasicistní podoby. Paláce Kinských se dotklo i několik slavných osobností či významných událostí v průběhu dějin. Nějaký čas zde žila například Bertha von Suttner (z rodu Kinských), která byla první ženou co získala Nobelovu cenu za mír (angažovala se v mírovém hnutí a také má i vklad do založení soudního tribunálu v Haagu). Na konci devatenáctého století v zadním traktu sídlilo Staroměstské státní gymnásium, které tehdy navštěvoval Franz Kafka (a jeho otec měl v letech 1812 až 1818 v přední části budovy obchod). Historicky asi nejvýznamnější událostí, se kterou je palác Kinských spojen je tzv. Vítězný únor v roce 1948. Upravované fotografie Klementa Gottwalda řečnícího z balkonu tohoto paláce byly součástí poúnorové propagandy, této fotografii byl i připisován známý projev „právě jsem se vrátil z hradu“, i když dnes historici se přiklánějí k tomu, že tato slova padla na Václavském náměstí a palác Kinských měl být svědkem jen o čtyři dny dřívější demonstrace. Po únorovém převratu byla tato budova přidělena Národní galerii a její sbírky vystavuje do dnešních dnů (nyní je zde ve stálé exposici možno obdivovat umění Asie a starověkého Středomoří, neboli sedm tisíc let vývoje umění).