Pelleova vila

Pelléova vila v BubenčiBubeneč, zvláště úsek od Špejcharu ke Stromovce je vyplněn mnoha velmi zajímavými a hezkými domy a vilkami. Mezi ně jednoznačně patří i Pelleova vila v ulici Pelléova 10, kde se dnes nachází galerie Anderle prezentující návštěvníkům unikátní sbírku afrického umění.

Pelléova vila byla postavena v letech 1889 až 1890. Jejím autorem byl architekt Rudolf Koukola. Tato neorenesanční stavba vyniká velmi hezkou sgrafitovou výzdobou fasády a štukovou dekorací vnitřních prostor. Vila služila mnoha různým účelům, od druhé poloviny sedmdesátých let minulého století fungovala jako mateřská školka. V tomto období také vznikly i jisté škody na její původní výzdobě. Tehdy přišla o velkou část štukových dekorací. Školka zde vydržela od dob Husákových dětí až do začátku dvacátého prvního století.  Její likvidace byla vlastně i logická, protože šlo o období, kdy to nějaký čas vypadalo, že miminka či malé děti se stanou neznámým cizím slovem.  Tehdy se rozhodlo, že po důkladné rekonstrukci se v budově, která patří mezi kulturní památky Prahy, umístí sbírky Nadace Milady a Jiřího Anderlových. Galerie byla slavnostně otevřena v listopadu roku 2003.

Ale nyní se zase couvneme o mnoho desetiletí dozadu. Od roku 1919 do roku 1920 byl velitelem francouzské vojenské mise v Československu generál Maurice César Joseph Pellé. Tento voják se dříve, v krutých letech první světové války, vyznamenal zastavením německého postupu během poslední zoufalé ofensívy Germánů. Možná i proto byl jmenován do čela skupiny důstojníků, kteří pomáhali mladému Československému státu vystavět i jeden z základních atributů suverenity, jakým je samozřejmě armáda. Byl jmenován do jejího čela, změnil její charakter, zorganizoval štáb a ministerstvo obrany a dokonce během bojů s bolševickým Maďarskem se mu podařilo zastavit postup rudých vojsk na Slovensko a znovu sjednotit republiku. Ubytování v dnešní Pelléově vile bylo pro něho velmi výhodné.  Francouzská vojenská mise byla umístěna poblíž v Lannově vile a ze Špejcharu je pro změnu i co by kamenem dohodil rovnou na Pražský hrad. V době tzv. komunismu se nic spojeného s první republikou dočkat obdivu nemohlo. Proto pamětní tabule, která nám dnes připomíná generálův pobyt v Bubenči, se objevila až v roce 1995.


This entry was posted in Praha 6 and tagged . Bookmark the permalink.