Podskalská celnice je jedním ze dvou posledních zbytků (druhým je kostel Kosmy a Damiána) dnes již dávno zmizelé rybářské osady Podskalí. Nachází se na Rašínové nábřeží v Praze 2. Nyní se zde nachází expozice o Podskalí a Vltavě a také restaurace.
Podskalí byla vorařská či rybářská osada pod Vyšehradem, jejíž obyvatelé žili převážně z Vltavy – a krom jiného i zásobovali až do osmnáctého století Prahu dřevem. Určitě existovala již na konci dvanáctého století, za vlády Karla IV. po založení Nového Města byla k němu začleněna. Podskalí jako výrazněji odlišitelná čtvrť definitivně zaniklo na konci devatenáctého století a jeho zmizení nahrála i velká povodeň z roku 1890. Podskalská celnice je ve svém jádru původně gotická budova, která ale byla postupně během staletí různě přestavována a rozestavována. Šlo o velmi důležitý objekt, z dřeva, které se připlavilo do Prahy bylo nutno pro státní rozpočet samozřejmě vybírat clo. Kromě toho se zde nacházel i výčep (v této tradici Podskalská celnice dokázala pokračovat i v moderních dobách po zániku slavného vorařství) a možnost ubytování pro znavené voraře. Budova je jistým způsobem příbuzná se Staronovou synagogou. Díky ní totiž velmi jednoduše u velmi viditelného objektu může návštěvník vidět, jak vysoko (či možná přesněji nízko) kdysi byly naše cesty a silnice a kde tehdejší stavby měly své přízemí. Když staré Podskalí začalo zanikat, klub Za starou Prahu vystoupil s návrhem, aby zde bylo zachováno alespoň několik původních budov. Celý plán nevyšel, ale město alespoň pořídilo zdejší celnici, která měla zůstat svědkem původního života. Stavba byla později rekonstruována a v roce 1939 zde byla vytvořena expozice starého Podskalí – je zde možno shlédnout i model této části města jak vypadala těsně před začátkem svého konce v roce 1870, vorařství, života na břehu Vltavy. A této funkci slouží vlastně až do dnešních dnů a věnuje se také historii nákladní plavby na naší největší řece a vltavské paroplavbě.