Usedlost Zvonařka zabírala svého času nemalý kousek dnešních Vinohrad. Zhruba by se ji dalo východo-západně vymezit mezi ulicemi Varšavská a Lublaňská a severo-jižně mezi ulicí Bruselskou a Jana Masaryka. Jméno usedlosti zůstalo zachováno v dvou blízkých ulicích, neboli U a Pod Zvonařkou.
Zdejší území již v dobách temného a dávného středověku, neboli někdy kolem dvanáctého století bylo nejpravděpodobněji vinicí (ačkoliv většinou je rozvoj pěstování vinné révy v Praze spojován s Karlem IV., první vinice na dnešním pražském území byly pravděpodobně již někdy ve století desátém). Jejími majiteli byl řád maltézských rytířů. Kolem poloviny šestnáctého století je doloženo, že zde existovala vinice, jejímž majitelem byl zvonolitec a kovář Brikcí z Cinperka. Usedlost Zvonařka byla později nazvána právě podle povolání tohoto doloženého majitele. On totiž nebyl jen tak nějakým výrobcem zvonů, je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých zvonařů. Z jeho dílny pocházelo více jak osmdesát kousků a pravděpodobně krása jeho děl byla jednou z příčin, proč dostal v roce 1571 predikát a erb. Později usedlost Zvonařka měnila majitele. Do konce století sedmnáctého patřila šlechtickému rodu Pachtů z Rájova neboli von Rayhofen (mimochodem taktéž jde o šlechtu, která původně vycházela z měšťanských kořenů i když ve století osmnáctém již získali hraběcí titul), tehdy ji jeden ze šlechticů daroval za dobré služby v roce 1688 svému hofmistrovi Václavu Arnoštu Kriegerovi. Ten usedlost zvětšil přikoupením sousední vinice Karbanky a vůbec celé panství výrazně zvelebil. Od té doby se také usedlost určitě nazývala Zvonařka. Jedním z dalších majitelů byl baron Jakub Wimmer, který pozemky odkoupil od hraběte Canala (toho od Kanálky). Po jeho smrti byla usedlost rozparcelována a v roce 1871 zde manželé skřivanovi postavili továrnu. Další továrna, tentokrát na uzeniny na zdejším pzemí vznikla v roce 1894 a postavili ji manželé Chmelovi, ti zde také vystavěli činžovní dům, který obýval a také v něm dožil své dny malíř Luděk Marold, autor známého Panoráma bitvy u Lipan. Továrna rodiny Chmelových byla svého času závodem evropského významu, jeho pražská šunka byla rozvážena po celém světě (majitel byl dvorním dodavatelem pro panovníky nejen rakouské, ale i bavorské a rumunské). Výroba uzenin zde byla ukončena v osmdesátých letech, stavby, byť památkově chráněné později dosti chátraly. V dnešní době zde stojí rezidenční bytový areál Zvonařka.