Biskupský dvůr býval kdysi, jak i jeho název asi všem čtenářům výrazně naznačuje, sídlem biskupů v Praze. Nacházel se na dnešní Malé straně mezi dnešními ulicemi Mostecká a Josefská a Dražickým náměstím. Svého času jeho součástí byla i pražská Kampa.
Původní sídlo pražských biskupů bylo od doby vzniku biskupství v roce 973 (či roce 976, s původně uznávaným datem ne všichni historici souhlasí a občas se ho uvádí jako rok, kdy se o vzniku této církevní instituce v Praze začalo teprve jednat) za vlády knížete Boleslava II. na Pražském hradě. Taková situace ale samozřejmě znamenala, že církevní moc byla pod neustálým dohledem moci světské, což samozřejmě služebníkům Vatikánu nepříliš vyhovovalo. Zvláště v dobách, kdy biskupové patřili mocí a vlivem k důležitějším feudálům v zemi. O prvním výrazně samostatnějším sídle víme, že mělo existovat kolem roku 1248, kdy si biskup Mikuláš poblíž mostu (Juditina čili předchůdce Karlova) měl hrádek. Ten byl sice velmi rychle během neúspěšného povstání budoucího krále Přemysla Otakara II. proti svému papá Václavovi I. zničen, ale je známo, že mocná tvrz zde byla rychle znovu postavena, neboť její hradby jsou zmíněny při popisech opevňování předmostí v roce 1253. Písemná historie na biskupský dvůr nezapomíná ani v dalších letech, v roce 1279 se můžeme dozvědět, že Braniboři v Čechách obsadili tento hrad či palác a velmi dobře se zaopatřili potravinami. Ve čtrnáctém století biskup Jan IV. z Dražic přistavěl k sídlu svého úřadu věž, která je jediným zachovaným kusem dvora a nachází se ve dvoře domu v Mostecké ulici číslo čtrnáct můžeme shlédnout i v dnešních časech. Po povýšení biskupství na arcibiskupství v roce 1344 nejvyšší české církevní panstvo stále využívalo své staré sídlo. Doba předhusitská jasně určila, jaký bude osud tohoto sídla. To zde katolická církev spalovala Viklefovy spisy a to zde občané pražští, kteří k reformaci po česku měli kladný vztah začali proti církvi protestovat a také ji v maškarních průvodech zesměšňovat. A Jan Hus Biskupský dvůr, či přesněji jeho vrata ozdobil prohlášením o věcech víry. V roce 1419 došlo ke konečnému zúčtování. Nejdříve byl Biskupský dvůr silně poničen davem na začátku roku 1419, v demoliční „práci“ se pokračovalo při útoku v květnu téhož roku a na konec v listopadu už pod vedením Jana Žižky bylo dílo dokončeno a Biskupský dvůr v tomto místě již nebyl obnoven. Církevní autority se vrátily v druhé polovině století šestnáctého na Pražský hrad a později postavili i svůj nádherný Arcibiskupský palác na Hradčanech.