Budova Židovské radnice v Praze 1 je jednou z nemnoha pozůstalostí předasanační zástavby v této části hlavního města. Je umístěna na rohu ulicí Maiselova a Červená. Nyní zde sídlí vedení pražské židovské obce.
Je samozřejmé, že ghetto mělo budovy či místnosti, které sloužily úředním záležitostem již od svého založení. Ale nic podrobného o nich nevíme, protože velkou část správních funkcí v těchto přeci jen specifických čtvrtích plnily synagogy. O úřední funkci radnice existují záznamy až teprve z poloviny šestnáctého století, je jasné, že tehdy již nějaká budova musela existovat, neboť existují pozdější záznamy odkazující se na opravu vyhořelé radnice (oběti velkého požáru v roce 1567) a její rozšíření o vedlejší stavbu, která měla původně patřit jakémusi Joachimovi Noskovi. V tehdejším životě židovské obce odehrával velmi významnou roli Mordechai Maisel, který plnil i funkci tzv. císařského žida pro Rudolfa II. Tento pán část svého majetku věnoval na zvelebení ghetta a jednou ze staveb, kterou inicioval byla právě Židovská radnice a k ní přilehlá Vysoká či Radniční synagoga. Přestavba radnice byla dílem stavitele Pancratia Rodera. Radnice po přestavbě iniciované primasem Maiselem vydržela až do konce sedmnáctého století. V roce 1689 Židovské město zasáhl ničivý požár a administrativní centrum de facto kompletně vyhořelo. Došlo tehdy k další přestavbě, samozřejmě podle požadavků doby v barokním stavebním slohu. Ale ani tato podoba nebyla trvalá a může za to zase požár, který ji poničil v roce 1754. Další přestavba proběhla v letech 1763 až 1765 a tentokrát úpravy byly provedena ve slohu rokokovém – stavitelem byl Josef Schlesinger. V polovině devatenáctého století došlo k velké renovaci židovské radnice. Stavba měla být během asanace také zbořena, ale nakonec se plány změnily. A co více, na počátku dvacátého století došlo k citlivému rozšíření budovy o trojpatrovou přístavbu, jejímž autorem byl stavitel Matěj Blecha. Tuto stavební podobu si radnice zachovala až do dnešních dnů, kdy slouží jako správní centrum židovské obce a také se zde nachází velká náboženská knihovna, jejíž kořeny je možno hledat v roce 1857.