Břevnovský klášter

Břevnovský klášter, který se nachází, jak i jeho název naznačuje ve čtvrti Břevnov v Praze 6 je nejstarším dochovaným a prokázaným mužským klášterem na území České republiky. Zajímavá ale není pouze jeho dnes již více jak tisíci letá historie, Břevnovský klášter je také opravdu hezkou a zajímavou ukázkou církevní barokní architektury.

K založení Břevnovského kláštera došlo v roce 993. Podle pověsti byl založen na místě, kde se slavníkovský biskup Vojtěch setkal s přemyslovským knížetem Boleslavem II. Tento původní klášter benediktinského řádu byl mnohokrát během historie přestavován.  Nejstarší dochované zbytky jsou předrománskou kryptou někdy z konce desátého století, která byla objevena při průzkumech pod chórem zdejšího chrámu.  Ale celkově člověk dnes z původních románských a gotických podob Břevnovského kláštera  nic neuvidí. To co lidé dnes obdivují je podoba, jakou klášter získal v letech 1708 až 1745, kdy došlo k velké barokní výstavbě a stavba získala také nový kostel. Klášterní budovy pochází z rukou slavného a schopného Kryštova Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce (i když na stavbě nejdříve začal pracovat Pavel Ignác Bayer a Dientzenhoferové převzali toto zajisté bohulibé dílo až v roce 1709), kteří otisk své práce zanechali na mnoha českých barokních stavbách. Zde jejich opravdu nevšední talent vytvořil architektonický skvost, jakým je chrám svaté Markéty. Tento kostel, budovaný v letech 1710 až 1715 je vystavěn v Čechách nepříliš obvyklém římském iluzivním baroku. Obrazy které chrám zdobí jsou dílem Petra Brandla a nástropní malby z legendy svatého Vojtěcha vytvářel Jan Jakub Seinfels. Zvonice a presbytář tohoto kostela jsou dílem Kiliána Ignáce. V klášteru se nachází i malba Zázraku blahoslaveného Vintíře, kterou v roce 1727 domaloval výtečný bavorský malíř Kosmas Damián Asam. (maloval a stavěl nejen v Bavorsku ale i v Rakousích či Bádensku Wirtenbersku), tato malba je často považována za jednu z nejkrásnějších a nejvzácnějších pražských barokních maleb. Klášter byl v roce 1951 zrušen a budovu spravoval Archiv ministerstva vnitra. V letech tzv. komunismu došlo k archeologickému průzkumu, který objevil v úvodu zmíněnou předrománskou kryptu, také byl chrám svaté Markéty opraven a byly restaurovány fresky na klenbě. Břevnovský klášter funkci archivu přestal plnit v roce 1990 a stal se opět církevní stavbou. Od února roku 1991 byl také vyhlášen národní kulturní památkou. V roce 1994 se zde národ rozloučil s největším českým bardem druhé poloviny dvacátého století Karlem Krylem.

Příspěvek byl publikován v rubrice Praha 6 se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.