Při pohledu na klasicistní fasádu domu či občas také paláce pánů z Kunštátu (někdy je dodáváno i z Poděbrad), která pochází z poloviny devatenáctého století, člověka asi nenapadne, že tato stavba v Řetězové ulici na Starém Městě má nějaké historické kořeny. Ale opak je pravdou.
Jak nám prozradí východní křídlo areálu, nacházel se zde velký románský feudální dvorec. Do dnešních dnů se zachovalo jeho přízemí a to včetně kleneb v prvním patře – přízemí tvoří dnešní sklepení domu a první patro je zase přízemím. Přesné datum založení původní stavby není známo, pravděpodobně byla rozestavovaná průběžně. Její nejstarší části budou pocházet pravděpodobně ze začátku třináctého století. Budova své jméno získala díky majiteli ze začátku století patnáctého, kterým byl Boček z Kunštátu. Páni z Kunštátu by asi našimi dějinami prošli jen tak bez větší pozornosti, jako mnoho dalších dříve významných a později zaniklých šlechtických rodů. Ale to není tento případ. Z jejich krve totiž vyšel jeden z našich panovníků a to dokonce takový, který je historií ceněn jako opravdu zajímavý a úspěšný státník. Jedná se o Jiřího z Kunštátu, kterého ale historie zná spíše pod jménem Jiří z Poděbrad. Mimochodem tento náš panovník, který mimo jiné proslul prvními iniciativami vedoucími ke sjednocení Evropy, vlastnil i palác svých předků na Starém Městě.
Někdy kolem roku 1450 ho nechal přestavět (asi ještě ne jako král, ale jako zemský správce) a také ho zvýšil o jedno patro. K dalším renesančním přestavbám došlo někdy v druhé polovině následujícího století. Tehdy, kdy byl v rukou rodu Hrzánů, došlo ke zvýšení východního křídla o další poschodí a také stavba získala schodišťovou věž. V rukou Hrzánů zůstal palác až do bitvy na Bílé Hoře, po které ho díky konfiskacím získali Šternberkové a od nich ho zakoupili Valdštejnové. V devatenáctém století, kdy dům již nebyl rezidencí šlechtických rodů, došlo k jeho civilnější úpravě, díky které Praha přišla o jednu ze vzácnějších historických památek. K největší přestavbě a vtisknutí klasicistního hávu celému paláci pánů z Kunštátu došlo v letech 1846 až 1847 a jejím autorem byl Kašpar Předák.