Blízko vstupu do parku na pražské Kampě, v ulici U Lužického semináře číslo 42 se nachází relativně strohá (podobu ji vtiskla přestavba na káznici), ale stále velmi rozlehlá budova původní Malostranská zbrojnice.
V roce 1614 čerstvě korunovaný král Matyáš zakoupil zdejší budovu od Jakuba Hýbla ze Stradova. Ten v těchto místech měl postavit menší zbrojnici, která se nacházela v jihozápadní části dnešní budovy. Tato stavba ale nevyhovovala potřebám města a království a proto měla být rozšířena. Jenže vybuchlo stavovské povstání, které zahájilo následně třicetiletou válku a větší architektonické, finančně nákladné, plány musely jít k ledu. Peníze byly potřeba na kanóny a muškety, které nebylo třeba skladovat, ale rovnou používat. K rozhodnutí, že je nutno přestavět starší a menší budovu došlo v roce 1651. Tehdy na základě válečných zkušeností byl vypracován raport o zbrojnicích, který potvrdil, že jejich objem je naprosto nedostačující (toto dobrozdání stálo i u vzniku podobné stavby na Vyšehradě). V roce 1652 byly na stavbu uvolněny peníze, o rok později se začalo stavět a již v roce 1654 byla ukončena hrubá stavba (rok je znám díky tomu, že se informace zachovala na nárysu průčelí). Dokončovací práce trvaly ještě další dva roky. Stavbu vedl Gion De Capauli (občas také psaný počeštěně jako jakýsi Jan Decapaoli).
Malostranská zbrojnice sloužila do osmnáctého století, kdy nevyhovovala podmínkám nového válečnictví a byla přestěhována k Michnovu paláci. Původní budovu zakoupila v roce 1780 Malá Strana a během následujících deseti let ji přestavěla pro potřeby nucených prací (donucovací pracovny či robotárny sloužily k výchově různých asociálních živlů jako např. tuálci nucenou prací). V tomto období došlo také k její přestavbě do více méně dnešní podoby. Svou novou funkci bývalá zbrojovna plnila relativně krátce. Již v roce 1833 její kapacity přestaly vyhovovat (což naznačuje jaké byly potřeby tehdejšího města převychovávat) a dům byl v roce 1833 prodán řezníkům, kteří interiéry přestavěli na jatka a využívali tak budovu až do roku 1896. V roce 1899 na nádvoří vznikla budova z hrázděného zdiva, která sloužila jako měnírna pro elektrickou dráhu. Ta ale již byla zbořena, i když byla zařazena mezi památky.