Muzeum policie ČR, které využívá budovy kláštera augustiniánů kanovníků se nachází na Nověm Městě při ulici Ke Karlovu. Jedná se o velmi hezkou barokní stavbu, kterou není možno při pohledu od Kongresového centra na Prahu minout, jejíž kořeny ale sahají do dob gotických.
Počátky augustiniánského konventu jsou spojené s počátky Nového Města. Bylo vybráno vyvýšené místo nad Nuselským údolím a zde byl založen chrám zasvěcený patronovi Otce vlasti neboli Karlu Velikému. Zakládací listina je z roku 1350, stavby byly zahájeny pravděpodobně o rok později. Vzhled gotické stavby se na nákresech a obrazech bohužel nedochoval. Klášter byl během husitských bouří vypleněn a parcely se na krátko dostaly do soukromých rukou. Mniši se ale do kláštera vrátili již v roce 1437 a začali ho upravovat a opravovat. Na tyto práce ale stále nebyl dostatek finančních prostředků. Klášter sice fungoval, ale jeho budovy byly ve velmi zbědovaném stavu a to i v následujícím šestnáctém století. Na začátku století sedmnáctého zde došlo navíc k ničivému požáru a škody ještě zvětšil vpád Pasovských v roce 1611 a plenění, které ho doprovázelo. Nové období začalo až v pobělohorských časech (přesněji po skončení třicetileté války), kdy katolická církev díky porážce pobělohorských stavů byla až do nástupu Josefa II. na koni.
Klášter augustiniánů-kanovníků byl do roku 1660 opravován a rozšiřován. V následujících letech došlo k novému vyzdobení interiérů v přízemí. V roce 1716 byl konvent ještě rozšířen, autorem dostavby byl F. M. Kaňka. Během konfliktů Rakouska a Pruska byl klášter i s kostelem velmi poškozen (nejdříve normálním požárem, ale později své přidalo i prušácké ostřelování), ale byl brzy obnoven. Ale to mu již stejně zvonil mnišský umíráček. S reformou Josefa II. byli zdejší augustiniáni zrušeni a jejich budovy na čas využívala armáda jako skladiště. Po pár letech byly ale změněny na nemocnici a také pro tyto potřeby přestavěny. V průběhu celého devatenáctého století docházelo ještě k různým úpravám a dostavbám ve zrušeném klášteře, podle toho, jak to zrovna nemocnice potřebovala a finance umožňovaly. Po roce 1948 se špitál změnil na depozitář Muzea hlavního města Prahy a kolem poloviny šedesátých let zde po nutných úpravách vzniklo Muzeum pohraniční stráže. To se v roce 1973 změnilo na muzeum SNB (Sbor národní bezpečnosti pro ty mladšího data) a po roce 1990 samozřejmě se název přeměnil spolu s organizací na Muzeum policie.