Bitva na Bílé hoře je obecně brána jako tragická celonárodní událost, kdy České království de facto ztratilo samostatnost a větší význam v rakouském mocnářství. Pro katolickou církev ale byla to událost triumfální, díky ní se podařilo vyplenit na půl druhého století protestanty z jedné z kolébek hereze. Proto se zde nachází i více staveb, které Bílou horu tím či oním způsobem oslavují a poutní kostel Panny Marie Vítězné v Praze 6 Řepích patří mezi ně.
Účel založení této stavby ale byl de facto dosti šlechatný. Nejdříve zde v letech 1622 až 1624 vznikla menší kaple, která byla i svědkem oslavného procesí během výročí bitvy 8. listopadu. Tato kaple byla zasvěcena nejdříve patronovi českých zemí svatému Václavovi. Jejím cílem bylo shromáždit a křesťansky opečovat kosti vojáků, kteří padli v zdejší bitvě. Řád servítů zde chtěl i čtyři roky po vzniku kaple vystavět chrám, došlo k položení základního kamene, ale z důvodu zuřící třicetileté války a také de facto velkého nezájmu porobené populace jejich záměr nebyl ještě realizován. Dokonce část vzniklé klášterní stavby byla v roce 1673 prodána a vznikla zde … zájezdní hospoda. Původní záměr oslavit vítězství na rebelií a likvidaci hereze ale úplně nezmizel. Nejdříve sem přišel bavorský zedník Michael Hagen, který kapli opravil a stal se v ní kostelníkem. Bratrstvo které vzniklo kolem stavby zahrnovalo i Christiana Lunu či Kryštova Dientzhofera, kteří stáli za následným rozšířením kapličky na kostelík obklopený ambity. Na stavbě a výzdobě poutního kostela Panny Marie Vítězné na Bílé hoře se podílela velká část tehdejší umělecké elity v naší zemi. Ze jmen, kromě již dvou výše uvedených stojí rozhodně za zmínku také, Johan Ulrich Mayer, Jan Blažej Aichel zvaný Santini, Kosmas Damian Asam, Jan Schopf či Václav Vavřinec Reiner. Výzdoba se kromě typických církevních výjevů věnovala i výhře nejkatoličtějších vojsk Ferdinanda. Zdejší poutní místo neuniklo pozornosti velkého osvíceného panovníka jakým byl Josef II. a bylo v roce 1785 zrušeno a prodáno místnímu sládkovi. Ale nebylo to na vždy. V roce v roce 1811 ho pořídil kanovník od svatého Víta Čapek a o rok později kostel Panny Marie Vítězné znovu sloužil svému účelu a jeho správa byla svěřena břevnovskému klášteru.