Milovníci výtvarného a umění hudby mohou na Žižkově navštívit koncertní a výstavní síň Atrium. Ta je umístěna v barokním kostelíku Povýšení svatého Kříže a nachází se v ulici Čajkovského číslo 12.
Vznik kostelíku je spojen s klasickou středověkou nepříjemností, jakou byly morové rány. S nimi se vázal i vznik dalších hřbitovů. V roce 1716, po sérii epidemií, které začaly o tři roky dříve, konšelé Nového Města rozhodli, že blízko města při tehdy existující obci Volšany bude založen nový morový hřbitov. A každá takováto instituce musela být samozřejmě dříve nebo později doplněna i o duchovní stavbu. Ta zde byla vznesena v letech 1717 až 1719.
Jméno stavitele známo není, víme jen, že budova vznikla z popudu J. F. Krusia z Krausenberka, který byl tehdy novoměstským primátorem. Název Povýšení sv. Kříže získal díky zdejším oblíbeným slavnostem a poutím konaným po svátku Nalezení a Povýšení sv. Kříže. Kostel byl spravován farářem u sv. Jindřicha, od dvacátých let zde byla také poustevna, kterou obýval člen řádu ivanitů. V roce 1753 na hřbitově byla postavena ještě kaple Bolesné Panny Marie. O čtyři roky později byla církevní stavba silně poničena pruskými vojsky, které tehdy pustošily české země.
Ivanité byli v kostele až do reforem Josefa II., který jejich řád zrušil. Ale zároveň díky reformě farností došlo k tomu, že se zdejší kostel stal také kostelem farním, nezávislým na sv. Jindřichovi. Farnost byla hlavně z několika různých důvodů, jako například nepříliš dobrá dostupnost, přenesena po roce 1839 ke sv. Rochovi a po roce 1842 zde byly ukončeny i církevní úkony a inventář se přesunul do nového farního kostela. Kostel postupně chátral, kaple Panny Marie byla zbořena. Úvahy o tom, že by se měl kostelík opravit se objevily v roce 1887, kdy o tom přemýšlel stavební rada Krch. Šlo přeci jen o historicky asi nejvzácnější žižkovskou památku. Ale tehdy se na to nesehnalo dost peněz a budova se dál ponechala svému osudu, přesněji sloužila jako skladiště a dál se postupně rozpadala.
Rekonstrukce byla zahájena až skoro o sto let později v sedmdesátých letech dvacátého století. Projekt vytvořili architekti I. Bílý a J. Koreček. Vznikla zde tehdy navíc nová přístavba a chrámová loď byla upravena na koncertní sál.