Praha bývá řazena mezi nejhezčí evropská města. Je to nejen díky krásné poloze, ale hlavě z důvodu velmi zajímavých architektonických památek, mezi kterými významnou roli hraje barokní architektura. Jednou z velmi zajímavých ukázek pražského baroka, která je navíc dokonale přizpůsobena lokálním terénním podmínkám představuje i kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce, který najdeme ve Vyšehradské ulici poblíž Karlova náměstí.
V těchto místech byly od dob Karla IV. vinice a dlouhou dobu to nevypadalo, že by se na situaci mělo něco změnit. Až se majitelem jedné z nich stal královský vrchní berní Christian Hoger. Tento pán byl velmi zbožný a nechal v roce 1691 na svých pozemcích postavit malou dřevěnou kapličku zasvěcenou Janu Nepomuckému. Tato stavba se stala zajímavá tím, že byla zasvěcena někomu, kdo tehdy ještě nebyl blahořečený a vzniklo kolem ní dokonce náboženské bratrstvo. Šlo o jednu z rekatolizačních snah, díky kterým se ten zlý Jan (Hus) nahrazoval tím dobrým Janem (Nepomuckým) a proto měla podporu i z nejvyšších míst – stavbu povolil pražský arcibiskup. Pan Hoger byl možná zbožný, ale pravděpodobně měl také dost lepkavé prsty, za kterými mu uvízlo nemálo peněz. Přišlo se na to, vrchní berní byl odsouzen k smrti a pro zbožnost mu panovník zaměnil trest na vězení. Majetek, včetně kaple, propadl státu.
Význam svatojánského bratrstva se zvyšoval, jednou z členek byla i císařovna Marie Ludovika či arcikněžna Marie Terezie a v roce 1721 nakonec i Řím uznal, že nějaký ten nový svatý se přeci jen hodí, takže nejdříve byl Jan Nepomucký blahoslaven v roce 1721 a o osm let později byl prohlášen za svatého. Někdo takový přeci nemohl mít obyčejnou dřevěnou kapličku. Bylo rozhodnuto o stavbě honosného chrámu a její realizace byla svěřena věhlasnému Kiliánovi Ignáci Dientzenhoferovi. Základní kámen byl položen v roce 1730 a budova byla dostavena pravděpodobně o osm let později. O její výzdobu se postarali mimo jiné I. F. Platzer, B. Seeling, Karel Kovář a také zde můžeme najít model sochy Nepomuckého od J. Brokoffa. Velmi výrazné schodiště vedoucí k chrámu postavenému na skále (čili zde je původ názvu) bylo přistaveno až v roce 1776. Tato velmi hezká stavba stojí trochu mimo hlavní turistický zájem, což již dlouhou dobu se odráží i na jejím vzhledu.