Lví dvůr je dosti často ignorovaná renesanční stavba, která žije jako by ve stínu slávy Pražského hradu. Asi kdokoliv kdo vchází do sídla našich panovníků od Prašného mostu kolem této budovy prošel, ale si jí nevšiml, přeci jen hned za ní se tyčí majestátní věže svatého Víta a hned přes ulici je majestátní barokní jízdárna. Tak kdo by obdivoval nějakou menší budovu s restaurací.
Zvěřince byly mezi panovníky velmi oblíbené již od středověku. V Praze jejich největší rozmach nastal během panování císaře Rudolfa II. Vlastně není divu, sbíral všechno, zajímal se také o všechno, tak proč by nerozvinul i sbírku zvířat, zvláště těch exotických. Dvoukřídlou renesanční budovu, která uzavírala dvůr se zvěřincem a která nahradila dřívější dřevěnou stavbu postavenou za Ferdinanda I. Habsburského, postavil v letech 1581 až 1583 Ulrico Avostalis, dvorní architekt našeho panovníka. Lví dvůr se tak stal domovem nejen pro lvy, ale také pro tygry, medvědy, rysy, levharty, vlky a lišky a kromě savců zde byla i umístěna voliéra pro dravé ptactvo. Kromě ubytování zvířat samozřejmě poskytoval i ubytování personálu, který se o zvířenu staral. Předvádění zvířat ale nebylo jen tak pro každého. Nešlo o nějaké široké veřejnosti otevřené ZOO, ale o soukromou zábavu císaře a jeho hostů.
Sláva této panovnické kratochvíle v Praze ale netrvala příliš dlouho. Sídlo rakouských císařů se přesunulo do Vídně, tudíž nebylo nutno zde pro ně udržovat přeci jen finančně nákladný zvěřinec. Zdejší havěť pomalu umírala a byla případně vyvážena a zmínky o posledních zvířatech ve Lvím dvoru jsou ze dvacátých let osmnáctého století. Proto byla budova o dvacet let později určena pro bytové potřeby a také byla upravena podle nových požadavků a navíc získala čerstvou fasádu. Ještě v devatenáctém století došlo k dalším dostavbám a modernizacím a ty se opakovaly od padesátých let století dvacátého a v sedmdesátých letech zde následně byla poprvé otevřena také restaurace. Dnešní podoba je ale návratem k původnějšímu vzhledu. V polovině devadesátých let minulého století zde došlo k rekonstrukci a Lví dvůr byl zbaven mnoha modernizačních náletů a úprav.