Náměstí Jana Palacha je jedno z nejmladších míst na Starém Městě v Praze 1. Stranou se dotýká pravého břehu Vltavy a nachází se na něm Rudolfinum, Uměleckoprůmyslové muzeum i škola a taktéž Filosofická fakulta Univerzity Karlovy. Do náměstí ústí mimo jiné Kaprova ulice, kterou se dá velmi rychle přejít na Staroměstské náměstí.
Na konci dnešní Kaprovy ulice (tehdy Svatovalentýnské), se nacházela městská brána a také starý jednolodní románský chrám svatého Valentina, který zmizel během náboženských reforem Josefa II. Mezi branou a řekou se ale nacházelo pouze ničím nezajímavá plocha, kterou měšťané z blízkých domů dlouhou dobu využívali prostě jenom jako smetiště. Na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století se tato nevábná skládka stala i oblíbeným místem duelantů, pravděpodobně protože na nikoho slušného zde nebylo možno narazit. Navíc se zde skladoval sanytr (potřebný mimo jiné pro výrobu střelného prach), který velmi nevábně páchl (což je logické, protože se získával z latrín a chlévů) a odpuzoval tak i neslušné zvědavce a tak souboje se odehrávaly v relativním klidu. Ke změně došlo až v roce 1660, tehdy zde Staré Město pražské nechalo vystavět jízdárnu. Díky tomu se zdejšímu místu začalo říkat Tummelplatz neboli Jízdárna. V roce 1674 zde byl také dostavěn Špinhauz neboli robotárna pro trestance, kteří zde předli vlnu. Také se zde nacházelo katovo obydlí, jehož funkce byla pro středověká města nezbytná, ale jeho společnost mezi váženými měšťany byla nežádoucí. Další stavbou, která se dotýkala dnešního Palachova náměstí byl velký palác dvorního a zemského soudce, nejvyššího mincmistra a místodržícího Františka Josefa Pachty z Rájova. Ale tyto všechny zajímavé či dokonce slavné objekty patří dnes již mezi klasiku zmizelé Prahy. Nejdříve zde město v roce 1868 nechalo zbořit Pachtovský palác a poté se začaly velké úpravy a výstavby v okolí (Rudolfinum a Uměleckoprůmyslová škola či Mánesův most), díky kterým náměstí Jana Palacha vzniklo. Vlastně nebylo to náměstí Jana Palacha, tehdy ani být nemohlo, neboť tragický hrdina, po kterém nese jméno, tehdy ještě nežil. Na začátku se jmenovalo podle původního názvu neboli Na Rejdišti. Po nástupu císaře Karla v roce 1916, bylo pojmenováno podle císařovny Zity, ale je jasné, že něco takového nemohlo v nově vzniklé republice vydržet. V roce 1919 bylo náměstí nazváno podle jednoho z našich největších skladatelů Bedřicha Smetany a za protektorátu byl zase vzdán hold jednomu z největších rakouských skladatelů, Mozartovi. Po válce se Mozartplatz zaměnil zase na Smetanovo náměstí a to až do roku 1952, kdy bylo nazváno Náměstí Krasnoarmějců (podle zde umístěného hrobu několika vojáků Rudé Armády, který byl později přemístěn na Olšany). Název náměstí Jana Palacha nese toto prostranství od roku 1989.