Plzeňská restaurace U Bansethů patří mezi jedny z nejznámějších objektů v Nuslích. Určitě má na to vliv i kvalita zdejšího zlatého moku či chuť pokrmů servírovaných v místní kuchyni, ale hlavním důvodem je to, že výčep U Bansethů (Banzetů) patřil k oblíbeným místům Jaroslava Haška, který ho navíc i zvěčnil ve svém slavném Švejkovi. Restaurace se nachází V ulici Táborská u náměstí Generála Kutlvašra naproti Nuselské radnici.
První výskyt tohoto restaurantu ve Švejkovi je ve třetí kapitole prvního dílu, kdy se Švejk svěřuje dalším zatčeným v budově soudu se svými myšlenkami. „Myslím,“ řekl Švejk, „abychom se na všechno dívali z poctivější stránky. Von se každý může zmejlit, a musí se zmejlit čím víc o něčem přemejšlí. Soudní lékaři jsou lidi, a lidi mají svoje chyby. Jako jednou v Nuslích, právě u mostu přes Botič, přišel ke mně v noci jeden pán, když jsem se vracel od Banzetů, a praštil mě bejkovcem přes hlavu, a když jsem ležel na zemi, posvítil si na mne a povídá: Tohle je mejlka, to není von. A dopálil se tak na to, že se zmejlil, že mě přetáhnul ještě jednou přes záda.“ Další máme ve slavné třinácté kapitole, která je vůbec plna různých zábavných momentů. Asi nejznámější je popis problémů vytrvalého muže, který chce od feldkuráta Katze vrátit půjčku 1200 Kč, ale z různých důvodů místo peněz je několikrát vyhozen. Právě v této kapitole padnou i slavná slova, která v dobách krize mají svůj specifický nádech: „to se nám to hoduje, když nám lidé půjčují peníze.“ Ale s Bansethy je spojená zde jiná historka, jde o klasický Švejkův příběh, kterým rozvinul řeč na téma skvrn na slunci. „Ty skvrny na slunci mají vopravdu velkej význam,“ zamíchal se Švejk, „jednou se vobjevila taková skvrna a ještě ten samej den byl jsem bit u Banzetů v Nuslích. Vod tý doby, jak jsem šel někam, vždycky jsem v novinách hledal, jestli se zas nevobjevila nějaká skvrna. A jakmile se vobjevila, sbohem Máry, nešel jsem nikam, ale jen tak jsem to přečkal. Když tenkrát ta sopka Mont Pelé zničila celý sostrov Martinique, jeden profesor psal v Národní politice, že už dávno upozorňoval čtenáře na velkou skvrnu na slunci. A vona ta Národní politika, včas nedošla na ten vostrov, a tak si to tam, na tom vostrově, vodskákali.“ Tolik klasik, i když na Bansethy se dá narazit ještě ve třetí kapitole čtvrté knihy.
Restaurace U Bansethů vznikla v 19. století, kdy ji založil Alois Banseth a kromě toho, že ji měl v oblibě Jaroslav Hašek, tak byla také oblíbeným místem Rudolfa Hrušínského, který bydlel poblíž. A protože tento herec se proslavil mimo jiné právě rolí Švejka ve filmu, o reklamu pro putyku bylo postaráno. Ale Rudolf Hrušínský a pravděpodobně i spisovatel Hašek nechodili do původního hostince, ten byl zbořen a nová restaurace U Bansethů vznikla v roce 1904 v době velkého rozvoje Nuslí ve zdejším tehdy moderním činžáku. Až do znárodňování byl podnik v držení zakladatelů, po otci Aloisovi v roce 1924 živnost převzal syn František. Nyní se restaurace U Bansethů nachází vedle minipivovaru Bašta (má ji stejný majitel, pan Bašta, který ji převzal v roce 2002), který nabízí zlatavý mok vlastní produkce.