Senovážné náměstí

Senovážné náměstí se nachází v Praze 1 Novém městě de facto na konci Jindřišské ulice. Ačkoliv dnes nepatří mezi nejvýznamnější místa ve městě, původně bylo plánováno jako jeden z nejdůležitějších rynků města založeného Karlem IV.

Pohled na tzv Jindřišskou věž ze Senovážného náměstíPodle původních plánů, mělo jít o centrální tržiště dolní části Nového Města (další významná tržiště byla Koňské a Dobytčí), jehož hlavní funkcí a výsadou byl obchod s pící a … senem (čili je zde jasně vidět, kde vznikl název tohoto místa, který byl původně Senný trh a od století 16. Senovážné náměstí). Prodávaný materiál byl příčinou neustálého nepořádku a až do konce osmnáctého století mělo toto náměstí spíše venkovský zabahněný a špinavý ráz. V devatenáctém století se ale situace začala výrazněji měnit. Místo obchodníků s krmivem pro dobytek se zde začaly objevovat různé cirkusy a zábavné boudy, ale ty v první polovině století vytlačil zase obchod, tentokrát s přerůzným zbožím obchodníků a řemeslníků.

Pohled na ČNB ze Senovážného náměstíKonec devatenáctého století byl také počátkem změn názvů. Protože klasická funkce již dávno zmizela, radní se rozhodli v roce 1896 změnit jméno na Havlíčkovo náměstí. Tento název vydržel až do protektorátních dob, kdy kolaborantům a okupantům velká část jmen spojených s českým státem logicky vadila. Náměstí bylo přejmenováno zpět na Senovážné. Konec války ale přinesl další změnu, přesněji návrat ke jménu Havlíčka. Ale to vydrželo pouhé dva roky. Tentokrát se neznelíbil náš skvělý novinář, ale nastal problém s tím, že podobné jméno placu bylo poblíž na Žižkově. Proto v roce 1947 došlo k dalšímu přejmenování. Tentokrát bylo místo pojmenováno po sociálnědemokratickém politikovi Františku Soukupovi, kterého je možno označit i za jednoho ze zakladatelů našeho státu. První republika byl ale podle mocipánů, kteří přišli v roce 1948, jen nějaký divný buržoazní stát a sociální demokraté obecně, byli jakýmsi pomýleným pravicovým odchýlením od správného směru. Proto v roce 1951 došlo k dalšímu přejmenování, tentokrát podle významného ruského spisovatele Maxima Gorkého. Tento autor je sice celosvětově uznávaný, ale na druhou stranu byl příliš silně spjat s předchozím režimem a navíc neměl vůbec žádnou souvislost s daným místem, proto se po roce 1989 rozhodlo, že náměstí se vrátí ke svému názvu z renesančních dob a pod názvem Senovážné je známo i v dnešních dnech.

Příspěvek byl publikován v rubrice Praha 1 se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.