Jeden Šternberský palác stojí v dolní části Malostranského náměstí v Praze 1. A tento text je věnován právě této hezké barokní stavbě, která je dnes součástí Poslanecké sněmovny a ne paláci, který najdeme o nepříliš velkou vzdálenost dále na pražských Hradčanech.
Jeden z domů, který se nacházel na místě dnešního paláce, byl nazýván Bašta. První zápisy o jeho existenci máme na konci patnáctého století. Ve století následujícím se již zapsal do análů Malé Strany rozhodně výrazněji než jen malou poznámečkou. Ve čtyřicátých letech šestnáctého století byl ve vlastnictví hraběte Ludvíka z Gutštejna. A horkého letního dne 2. června roku 1541 se najednou nad jeho šindelovou střechou objevil dým a hned poté plameny. Protože majitel nebyl doma, sloužící nechtěli pustit lidi, kteří přiběhli pomoci s požárem do domu a ten se začal bleskurychle rozšiřovat. Z tohoto požáru později chytla většina Malé Strany a večer se navíc rozšířil i na Pražský hrad a Hradčany. Shořelo téměř dvě sta domů a šlo o jednu z největších katastrof v celé pražské historii. Obnova města a hradu po požáru byla například i důvodem zdržení výstavby letohrádku královny Anny. Stavba byla obnovena i když měšťany byla považována za prokletou. Během třicetileté války si dům pořídil hrabě Jiří Šternberk, který ho později přeprodal svému příbuznému Oldřichu Adolfovi Vratislavovi, samozřejmě taktéž ze Šternberka. Ten si pořídil v roce 1684 vedlejší Fuxovský dům (známý svou malbou panny Marie, která ho podle legendy ubránila před pobělohorským rabováním Prahy) a rozhodl se obě stavby propojit. Ale jak dnes vidíme, Šternberský palác je přeci jen sjednocen a hlavně není v renesančním stylu, jako byly dva předchozí domy. K velké přestavbě, která měla zamaskovat i fakt, že palác jsou ve skutečnosti dva starší domy došlo v první polovině osmnáctého století. Od konce téhož století a také i v tom následujícím tento Šternberský palácodehrával nezanedbatelnou roli i v národním obrození, zvláště co se týká jejího kulturního směru. Na začátku století dvacátého byla stavba prodána Zemskému výboru, po druhé světové se stala sídlem Geologického ústavu a od roku 1993 začala Šternberský palác využívat naše Poslanecká sněmovna.