Stromovka, neboli Královská obora, je velmi oblíbeným místem odpočinku mnoha Pražanů. Nachází se v Bubenči mezi Prahou 6 a 7, ohraničuje ji na severní straně řeka Vltava a na východní se dotýká Výstaviště.
Přesná doba vzniku Královské obory není známa, předpokládá se, že mohl ji založit český král Přemysl Otakar II. První písemná zmínka pochází z roku 1319, z doby vlády Jana Lucemburského. Během panování Vladislava Jagellonského došlo k výstavbě, či možná přestavbě zdejšího loveckého letohrádku (tato stavba je právě občas spojována s pátým českým králem z rodu Přemyslovců). Nebývalý rozmach Stromovka, či vlastně tehdy stále ještě obora panovníků, zažila během vlády Ferdinanda I, který ji v roce 1536 nechal obehnat zdí a vysadil zde hodně zvěře – kromě srnců, jelenů a zajíců si zde panstvo mohlo ulovit i buvola, kance či lišku nebo tetřeva. Došlo tehdy k rozdělení parku na dvě části, na východě byla obora s letohrádkem a rybníčkem a na západě se nacházela bažantnice. Další panovník, který měl zdejší místo v oblibě byl Rudolf II., který zde dostal darem a později rozestavěl Císařský mlýn a vystavěl Rudolfovu štolu, která přiváděla vodu z Vltavy do dvacetihektarového rybníku. Velkou ranou pro Královskou oboru byla válka, v roce 1741 Francouzi vykáceli zdejší stromy a delší dobu trvalo, než se vrátila zpět ke svému účelu. V roce 1792 byla zde uspořádána velká korunovační hostina pro Františka I. a o dvanáct let později byla Stromovka zpřístupněna veřejnosti. Během devatenáctého století došlo k úpravě obory na dnešní park, tehdy také se začal používat název Stromovka – Královská obora. V roce 1890, během přípravy na první Zemskou jubilejní výstavu, se plocha Stromovky zmenšila, aby mohlo vzniknout Výstaviště. V roce 1949 byl park předán pod správu hlavního města Prahy a v roce 1961 zde bylo postaveno Planetárium. V roce 1978 a také o dva roky později vyhořel zdejší letohrádek neboli Šlechtova restaurace. Během povodní v roce 2002 byla celá dolní část Stromovky pod vodou (která se tam udržela delší dobu, když neměla kam odtékat), tehdy došlo k většímu poškození vegetace a následnému radikálnějšímu prořezání porostu.