Staroměstské náměstí

Staroměstské náměstí  je vedle Václaváku asi nejznámějším pražským a vůbec i českým náměstím. Nachází se v samém srdci Starého Města v Praze 1 a bylo svědkem mnoha významných událostech v dějinách českého národa.

Pravděpodobně již od svých počátků sloužilo jako každodenní tržiště a také místo pravidelných větších výročních trhů a jarmarků. Ve svých počátcích to nebylo takové náměstí jak ho známe dnes. Bylo to pouze holé prostranství, které lemovala románská zástavba. Později se zde začaly přes den objevovat dřevěné boudy, kde obchodníci a řemeslníci nabízeli své zboží. Jako velmi živé obchodní místo Staroměstské náměstí fungovalo až do roku 1754, kdy byli obchodníci z volného prostranství vytlačeni do domů a podloubí. Kromě funkce tržní bylo Staroměstské náměstí také centrálním bodem města a proto se zde odehrávaly různé důležité události. A jejich význam byl velmi často i celonárodní i když většina historicky významných událostí byla pochmurnějšího rázu. Tak například právě na tomto náměstí byl devátého září roku 1937 byl pověšen Jan Roháč z Dubé, čímž by se dalo říci, že byla ukončena revoluční část husitských událostí (na jeho popravu bylo použito dřevo určené pro výstavbu Týnského chrámu). Ale nejslavnější popravou byla asi ta, která se odehrála 21. června roku 1621. Tehdy po porážce na Bílé Hoře, která České země na tři století dala Habsburskému rodu, bylo zde sťato sedmadvacet nejvýznamnějších českých rebelů – tři příslušníci vyšší šlechty, sedm nižších šlechticů a sedmnáct měšťanů (což decentně naznačuje, že šlechtické povstání si stejně nejvíce odskákal lid). Ale na Staroměstském náměstí se již dlouho nepopravuje. V novějších dobách jeho celonárodní význam se projevoval jen u různých větších demonstrací a radovánek (například na oslavu vzniku samostatného Československa) i když důležitější roli mělo již od devatenáctého století náměstí Václavské, což bylo spojeno i s jistým posunem centra metropole dál od historického středu. Jistou zajímavůstkou je i komunistická demonstrace z únoru roku 1948. Až do sametové revoluce se vyučovalo, jak právě zde na balkóně paláce Kinských, Klement Gottwald pronesl slavný projev „právě jsem se vrátil z Hradu.“ Dokumentoval to zvukový záznam a fotografie (ze které byl pečlivě vyretušován jeho spolupracovník Clementis), dnes se ale historici přiklání k jiné verzi. Komunistická demonstrace na Staroměstském náměstí samozřejmě byla – konec konců to dokládá i ona fotografie – jenže čtyři dny před Vítězným únorem a ona památná slova z 25. února padla na Václaváku. V dnešní době se zde odehrávají různá politická a společenská shromáždění, také jsou zde často různé trhy a jarmarky, ale vše je více zaměřeno na turistické návštěvníky hlavního města.

Příspěvek byl publikován v rubrice Praha 1 se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.